Sweet Heat, vegetable dreams

Styl: pivo (svrchní kvasinky)
Výrobce: U.S.
EPM: max 666
C2H5OH: 4,9 % objemových
Místo, způsob konzumace: Tajné místo, havlované 0,56826 l - DMT ??.??.????

Piva jsem nabyl darem. Vzhledem k tomu, že je moje pivní orientace čistě heterácká - klasická piva jako pils, keller, altbier a kolínská, tak by se mohl jevit dar jako nevhodný. Avšak já jsem byl za něj rád, protože bych si ho sám nikdy nekoupil. Pokud se podíváte na papírové parametry tohoto autsajdra, tak vám bude jasné, že se jedná o dobrovolný samo knock out. Obsahuje meruňkové pjuré a kýbl papriček druhu "Skotský klobouk". V České republice by si to koupil asi jen šílený sebemrskač, co má slamník vycpaný bankovkami. V USA samozřejmě vyrábí i mnohem šílenější věci, ale nic není šílenějšího než užívání imperiálních jednotek. Proto ten vymazlený objem, za což se nám Amerika omlouvá. Datum minimální trvanlivosti si nepamatuji a nemusí nás trápit, tohle pivo určitě nestárne.

Lucky Bastard - Honey

Před časem mě oslovil sládek a zakladatel hrncovaru Lucky Bastard, jestli bych se nechtěl podílet na sestavení receptu ejlu ze speciálního medového sladu z Kanady. Pivo to mělo být lehčí a méně chmelené, aby v něm vynikl právě zmiňovaný medový slad. Vedle dvou základních sladů se v sýpání objevil malý podíl sladu medového. Bohužel nebyl čas na domácí experiment v menším měřítku a zkušenosti nebyly žádné, takže jsme museli věřit internetům. Dnes bych zkusil přysypat medového sladu asi více. Do chmelovaru šlo přiměřené množství Simcoe, který má velmi dobrý poměr hořkých kyselin a kohomulonu a na aroma pak můj oblíbenec Cascade.

Pivo jsem pil pouze v lahvové podobě. Na pohled bylo kalné, vonělo docela hezky a v ústech bylo lehké. Bohužel, jak to často u různých druhů Pale Ale z Lucky Bastarda bývá, bylo svíravě hrubě kvasničné a těžko jsem tak mohl vnímat více chmel natož medovost. Asi bych nechal pivo déle odležet a uzrát nebo raději použil úplně jiné kvasnice. Možná je taky problém v lahvování a z KEGu by pivo chutnalo čistěj.

Pivní Afrika část 2. - Clacton on Sea

Do Clactonu on Sea jsme dorazili z Wivenhoe sice již po tmě, ale noc byla ještě mladá. Po zajištění perimetru jsme si dali kebap u Turka blízko nádraží, ten můj jehněčí byl opravdu skvostný. Dohodli jsme se, že se ubytujeme a pak se sejdeme v putyce, kterou nejvíce doporučovala skupina CAMRA. Podnik se jmenoval Old Lifeboat.

Dali jsme si zde pivo Betty Stogs z pivovaru Skinner's a myslím něco z pivovaru Flipside. Piva byla asi fajn, jenže zážitek byl pokažen silným chemickým puchem citrónu a desinfekce, který se táhl celou hospodou. Prostředí bylo navíc takové "nonstopové". Plno zde tedy nebylo a nikdo z nás se tomu moc nedivil.

Betty Stogs doplněná vůní tablety do pissoiru

Pivní Afrika část 1. - Wivenhoe

Na podzim jsme se rozhodli prozkoumat pivní stránku černého kontinentu. Po příletu do Essexu jsme neotáleli a sedli na nejbližší autobusový spoj, který nás zavezl do Colchesteru, kde jsme přesedali na vlakový spoj ujíždějící na východní pobřeží.

V Africe asi nikoho nepřekvapí velké množství černochů, úplná svoboda v hajlování a obrovské množství cedulí, které upozorňují méně inteligentní obyvatelstvo na zcela zřejmé věci. Při cestě na východní pobřeží, jsme si udělali krátkou zastávku na jídlo v malém městečku nebo spíše dědině s názvem Wivenhoe. Již zde jsme narazili na zařízení, která provozují téměř výhradně bílí kolonisté z Anglie. Většina těchto podniků je zaštítěna organizací, která si říká CAMRA (CAMpaign for Restaurants in Africa). Jejich hlavním cílem by mělo být nakrmení celého hladového kontinentu. Mám ale pocit, že se ve skutečnosti spíše pokouší zničit poslední zbytky morálky a zlomit vůli domorodého obyvatelstva prodejem alkoholických nápojů. V tomhle jsou mi sympatičtější Francouzi, kteří svůj skutečný záměr při rozjíždění podobného projektu CHAMPA (CHAMPagne for Afrika) za nic neschovávají. Možná, že se vám moje úvahy o snaze CAMRA vypěstovat u místních obyvatel návyk na alkohol zdají být paranoidní a někdo by je snad označil i za přehnanou až šílenou konspirační teorii. Proto jsem vše řádně a pečlivě dokumentoval a jednotlivé důkazy uvedu v následujících odstavcích. Pro přehlednost zde uvedu i schematickou mapku místa, kde moje vyšetřování začalo. A sice právě v oné malebné vensici Wivenhoe, která leží na řece Colne ústící nedaleko této vesnice do moře.

Zase to Německo - Ein

Na to, že bydlím v chatrči na úpatí Lysé Hory v Kyjevě, jsem se letos vyskytoval v Německu až moc často. A když jsem nejel za německým pivem já, přišlo nesčetněkrát samo za mnou v podobě tuctů lahví a samospádových soudků. Pivu jsem se bohužel nevyhnul ani při poslední návštěvě okolí Bamberga a Forchheimu. Do těchto lokalit jsem byl nečekaně odvlečen bandou největších pivních brněnských aktivistů (Lucky Prdela a Vlasta Silon), jimž velel samotný sládek pivovaru Pegas (Čeněk Jiřka). Vyrazili jsme zánovním SuperB, které ještě mělo, na rozdíl od novodobých modelů, parametry limuzíny, takže jsem si mohl bez obtíží v zadní části vozu nacvičovat oblíbená prostná. Čeněk nám již v Brně zapadl někam pod sedadlo a do návratu do Brna se již neobjevil. Později jsem ho zahlédl v jedné hospodě, takže se asi našel. Plán cesty určil tedy Vlasta Silon, který převzal velení. Do Bambergu se jelo severní cestou. Hned první zastávka v krásnobrněnském pivovaru Lang Bräu stála za to. Nejdříve jsme obdivovali místní německou, mechem chmelenou IPU a potom jsme si v přilehlé hospodě dali něco k snědku (šneky plus lanýže) a pár piveček, včetně podivného erotického kousku s velmi lacinou etiketou.

Německá IPA

První vlaštovky

V Krně se objevily první real ejly, zcela nečekány a nezvány. Narazili je hned ve stejný den ve Zmiji a v Ochutnávkové pivnici. V OP zvolili jako první kousek London Pride. Krásně voněl, ale měl jistou kvasničnou vadu, což mu značně ubíralo na pitelnosti. Měl jsem však první pivo z bečky, takže se to mohlo později vyčistit. Stihl jsem i první, vlastně druhé pivo v Hluché Zmiji. Byl to Chiswick Bitter a byl o poznání čistější v chuti a povedlo se ho také servírovat zcela bez zákalu. Zlotřilá dávka chmelu, trávové tóny po studeném chmelení, dřevitost, která pocházela asi z kvasnic, zajímavé, celkem pitelné. Obě piva bez řízu. Těším se na HSB, což mají v obou hospodách a v OP navíc bude ještě sud ESB. V Anglii jsem měl sice lepší, ale i tak zajímavé. Jen houšť. Adnams by bodl mnohem víc. Mmch, pro to triko bych zabíjel, jestli můžu ještě něco více než Toma Waitse, tak je to právě John Coltrane. Jednou bude moje...

Fullerův London Pride v OP

Pirate Loot a Pirate Booty - Lucky Bastard

Je to necelé dva roky, co jsem porodil svoji Echt Englich IPA. O porovnání posledních dvou lahví s tímto pivem, které dopadlo docela překvapivě, se rozepíši v samostatném článku. Vycházel jsem z historického receptu a mých znalostí o daném stylu. Knihy, internety, koule a kávová sedlina, znáte to. Dle dostupných pramenů se k napodobení white malt sypání zdá být nejvhodnější v našich končinách humnový plseňský slad. Sice asi většinou nebude z prastarých anglických odrůd, ale výrobní technologii se český sládek naučil kdysi od sládků anglických a ti pomocí ní vyráběli právě white malt. Obávám se, že moderní tmavý Maris Otter s oříškem nebude navzdory nespokojeným hlasům úplně to pravé ořechové. Chmel jsem použil Goldings z východního Kentu a kvasnice Danstar Nottingham, které prokváší docela uspokojivě. Vlasta Silon si na základě ochutnané havle řekl o uměleckou tvorbu receptu na podobné pivo, jež chtěl uvařit pro svoji hospodu.

Pivo bez Čechmánka a fekální závoz z Beskyd

O víkendu 28.6. jsem si po roční pauze opět zaskočil na Velký pivní festival v Padochově. Organizátoři slibovali zahájení za účasti majitele zlínského minipivovaru Romana Čechmánka. "1x vítěz zimních olympijských her, 3x vítěz mistrovství světa v ledním hokeji, 1x mistr československé extraligy, 5x mistr české extraligy, 1x nejlepší brankař mistrovství světa v ledním hokeji a člen all-star teamu, držitel William M. Jennings Trophy, 5x nejlepší brankař české extraligy, 1x nejlepší hráč play-off české extraligy," psali. O jeho pivních schopnostech nic. Asi si to rychle odbyl a stejně rychle zmizel, protože my jsme ho krátce po začátku akce již nezastihli. Je ale pravděpodobné, že se ten den na Brněnsku vůbec neukázal. Za krátkou chvíli nastoupila na pódium kapela a začala dle zvyklostí hrát na "plný pecky". Tentokrát to nebyla parádní skupina Sok.Hustej.Net, ale těleso s názvem Epic Fail, což k hlukem rozbourané atmosféře opět docela sedělo. Nezachránil to později ani dobře hrající Dixieland z Ivančic, protože vše stále zvučil člověk s evidentním sluchovým postižením. Je prokázáno, že dlouhodobá zátěž sluchového ústrojí vede k jeho postupnému poškození i přes užívání ochranných prostředků, takže se není čemu divit. Škoda.

Houblon Chouffe

Styl: pivo (svrchní kvasinky)
Výrobce: Belgie
EPM: vím já?
C2H5OH: 9 % objemových
Místo, způsob konzumace: na samotě, havlované - DMT: 08 2016

Vše, co potřebujete vědět je, že jsem ho koupil v ABS u Lovaně za 4,16 euro. Ano, opravdu to nebylo 300 dollarů jako v Krně.

Dříve mi tento styl chutnal a tohle byl jeho nejlepší představitel. Dnes mi ty pachutě z kvasnic vadí stejnou mírou, jako je tomu u weizenů. Ale ještě se to dá snést. Někdo to má rád, Troll ne. Pokud chcete pitelnější obdobu s větším množstvím belgického chmele a s lepším kvasničným profilem, doporučuji Hommel Popperings. Z tohoto piva jsou cítit ryby, mušle opražené na másle, mořské řasy, asijská obilnina s octem, wasabi, sojovka a celý ten zmatek zakončuje zázvor a rohlík. Samozřejmě nechybí sušenky, toasty, topinky, broskve ani louh sodný.

Cantillon Grand Cru Bruocsella Lambic Bio 2010

První týden v lednu ke mně dorazily z Bruselu kromě Chimay Blue i tři lahve kyselých belgických piv. Dvakrát Oude Geuze od 3 Fonteinen a poslední sedmička byla z pivovaru Cantillon. 3 Fonteinen jsem již znal, ale Bruocsella Lambic nikoliv. Našel jsem si na internetech pouze cenu, abych věděl, jak moc je to v centrálních bruselských pivotékách drahé. Sice levnější než v Brně, ale drahé to tedy je značně. Geuze od 3 Fonteinen bylo plněno až skoro po zátku a navíc bylo dost sycené, takže mi zátka lehce vyskočila do dlaně a pivo po vteřině ejakulovalo na linku a dlažbu v kuchyni. Cantillon byl tradičně uzavřen neaglomerovanou korkovou zátkou, která byla ukrytá pod běžným korunkovým uzávěrem. Tentokrát jsem pivo otvíral s připravenou sklenicí a patřičným respektem. Zbytečným respektem, protože jsem musel zátku páčit vývrtkou, jako z běžného vína.

Chimay Grande Réserve

Už to tak vypadá, že se mi v polovině ledna na stole objevily dvě nádoby tohoto vánočního piva a hned ve velkém tři čtvrtě litrovém balení. Jednu lahev jsem si nechal narychlo přivézt z Brusselu, protože i v předraženém Templu pro turisty v centru ho mají levnější než v Brně (v Makru mají momentálně jen červený). Druhou přinesl můj známý, říkejme mu třeba Vladimír U. Ostatně, právě on si koupi čerstvé sedmičky vyžádal, ta jeho už totiž měla před časem páté narozeniny. Data minimální spotřeby byla 2013 a 2018. Když už bylo pivo na stole, tak jsme ho otevřeli.

Nalevo ročník 2008, napravo 2013

Dog A

Jednalo se o slepou ochutnávku. Takové překvapení nakonec. Stylově toto pivo vůbec do těch předešlých nezapadlo a byl to pořádný hřeb do rakve, řekl bych přímo kůl na upíry. Rok lahvování nemám poznamenaný. Po ochutnání jsem okamžitě reagoval tipem značky na Brew Dog a měl jsem pravdu. Moje podroušené poznámky se zmiňují o kávě, pak o kávě a nakonec o výrazně hřejivém alkoholu, který štípe napříč celou trubicí až do žaludku. Pokud píšu v hodnocení chuti kávu, tak se jedná skutečně o kávu a ne o praženou chuť sladu, obilí, pneumatik nebo čehokoliv, co mají lidé tendenci zaměňovat za kávovou chuť. Guinness není kávový. Vůči pachu kávovníku jsem si vypěstoval slušnou citlivost a averzi. Obzvláště, pokud je v říji. Tak či tak do toho prý opravdu kávu sypou spolu s kakaem a k našemu úžasu i Nagu, jednu z nejpálivějších papriček. To by člověk neřekl. V ústech totiž štiplavé pálení nebylo moc znát, ale vysvětluje to ten nezvykle ostrý projev alkoholu v hrdle, což vlastně alkohol ani nebyl.

Holy Swine

Styl: pivo (svrchní kvasinky)
Výrobce: ČR
EPM: 21 %
C2H5OH: 8,4 % objemových
Místo, způsob konzumace: na samotě, havlované - DMT: 31.10.2013

Musím říci, že jsem čekal o moc horší pívo. Ale pořád je to takový chuťově nevyvážený hybrid. Není to IPA, DIPA, ani belgian style IPA/DIPA, pivo se spíš blíží belgickým strong aleům/tripelům. Kvasnice se krásně chopily díla, voní hezky, práci jim však trochu kazí chuť. Uprostřed doušku jakoby kovovo-nasládlý nástup, dle mého nejlepšího a jediného platného názoru to bude ovocnost z amerického chmelení. U.S. chmel je úplně neznatelný, ale mám dojem, že se právě on snaží prodrat na povrch, zatímco jej spolehlivě zadupávají mocné "belžik-lajk" fenoly a estery z kvasnic. Na konci se objevuje i docela příjemná hřejivost. Snad kdyby byl použit tradiční kontinentální chmel, pivo by bylo apsoň o třídu výš. Nebo třeba jiný, výraznější, pryskyřičnější americký chmel, ve větším množství, aby to byla ta IPA. Takto to není špatné, ale je to rozhádané. V láhvi bylo jen menší množství kvasnic, které dobře držely u dna, což oceňuji.

Pozn.: Datum spotřeby se mi zdá být opravdu přitažené za vlasy, tohle pivo vydrží určitě mnohem delší dobu, nedávno doleželo v tancích.

Plzeňský Prazdroj

Styl: pivo (spodní kvasinky)
Výrobce: ČR
EPM: 11 %
C2H5OH: 4,4 % objemových
Místo, způsob konzumace: na samotě, havlované - DMT: 7.02.2014

Možná to není poctivé škopek, ale ukažte mi prstem na lepší český pilsner.

EIPA 19. století

Styl: pivo (svrchní kvasinky)
Výrobce: ČR
EPM: ~16 %
C2H5OH: ~7 % objemových
Místo, způsob konzumace: na samotě, zwickel

Téměř bez sycení, barva zlatá zakalená, hezky stavěná pěna, nikdy neopadne, drží navěky. Aroma kvasnic a především chmele Goldings - marmeláda, citrusy, zemitost. Chuť je výrazně chmelová, pikantní, doprovázena již popsanými vůněmi z chmele. Tělo plnější, hutné, což je umocněno absencí bublinek. Doznívání silně chmelové, avšak s příjemnou hořkostí. Zatím nevyvážené, leželo přes dva měsíce a má ležet ještě několikanásobně dělší dobu.

Tegernseer Leicht

Styl: pivo (spodní kvasinky)
Výrobce: Bundesrepublik Deutschland
EPM: 7 %
C2H5OH: 2,8 % objemových
Místo, způsob konzumace: Na samotě, havlované - DMT: 22.01.2014

Šumivé, barva světle zlatá, hezky stavěná pěna, rychle opadne a vytvoří souvislý povlak na hladině. Vůně intenzivně sladová a příjemná. Vůně a chuť surového sladu dominuje a je opravdu výrazná, ale kupodivu neobtěžuje. Po napití je pivo díky lehčímu tělu poněkud tupé, ale postupně se dostavují docela příjemné pocity. V doznívání je cítit lehká nerušivá trpkost, pravděpodobně z chmelových polyfenolů. Není to úplně můj šálek, takové kapučýno bez mléka, odtučněné domácí mléko, pár zrnek kvalitní mleté kávy v půl litru vody, čaj z jednoho lístku ze špičky výhonku čajovníku, ...

 

Kocour Saurus

Styl: pivo (svrchní kvasinky nebo spodní?)
Výrobce: ČR
EPM: 20 %
C2H5OH: 7,2 % objemových
Místo, způsob konzumace: Zmija, točené i čepované

Suarus je zajímavý kousek. Dost dobře nechápu, co je to v současné době za módu, narážet piva mimo jejich sezónu. Tohle je totiž zimní záležitost a do 37 °C ve stínu se opravdu nehodí. Pěna skvělá, barva má tmavě měděný odstín. Chmel není ve vůni nijak intenzivní, ikdyž je ho dost, vystupuje zde spíše příjemně nakuřovaný slad a karamel, přidává se alkohol. Alkohol je zlehka cítit i po napití, kdy jsou na scéně opět slady, sladkost, uzenářství a chmel. Pivo je bohužel velice málo prokvašené a tedy hůře pitelné. Ulepený zážitek s docela dobrým pivem.

Fénix

Styl: pivo (zmutované kvasinky)
Výrobce: ČR
EPM: neuveden, resp. se mi nechce probírat těmi lacinými marketingovými zvratkami
C2H5OH: 4,7 % objemových
Místo, způsob konzumace: na samotě, havlované - DMT: 12.03.2014 (Albert Kounicova)

Tohle pivo jsem měl poprvé a naposeldy v restauraci k velmi dobrému obědu. Tenkrát mi chutnalo. Na internetech se zjevila řada existencí, rozumbradů a fríkulinů, kteří tohle pivo stavěli na tu nejnižší úroveň. Tak jsem si řekl, že si teda to havlované taky koupím. Vůně naprosto perfektní, bavorský weizen, jak si ho pamatuji, lehce kořeněný jako belgický wit. Taký hybrid. Úplně jsem po těch českých nezdarech zapomněl, jak může weizen vonět. Sice to není pomerančová kůra ani skutečné koření, ale jen přírodní aroma, nicméně toho není v pivu zase tak moc. Na vůni opravdu příjemné. Barva do oranžova. Chuť je prostě odpovídající stylu, ale o hrůze se rozhdoně psát nedá. Klasické plnější tělo, lehce nahořklé, koření, suchý závěr, citrus. Žádné ulpívající rušivé chutě kromě lehkých projevů zmiňovaných přírodních aromat pomeranče a nejspíš koriandru. Ty však vstupují na scénu až později. Nechápu tolik negativních ohalsů a jsem opět zklamán. Chci hodnotit opravdu špatná piva a tohle se mi, navzdory zmutovaným kvasinkám, nezdá.

Polička Záviš

Styl: pivo (spodní kvasinky)
Výrobce: ČR
EPM: 12,4 %
C2H5OH: 5,2 % objemových
Místo, způsob konzumace: Zmija, točené i čepované

Začínáme kouskem, který na tento blog příliš nepatří, jelikož to není nic tak děsivého. Pivo bylo naraženo o den dříve, takže kondice nebyla úplně optimální. Na barvě ani na pěně není co popisovat, dobrý standard. Ve vůni žádné větší vady, jen lehce alkohol, slad ani chmel není nijak výjimečně výrazný. Hořkost příjemná, říz normální, lehce hřejivé po alkoholu. Neurazí.