Vichřice a pivo v Kodani část 3.

Třetí den měl být náš poslední. Chtěli jsme stihnout návštěvu pivovarské hospody Kodaň a pak se v klidu přesunout do prověřeného Charlie's baru, kde jsme chtěli dočkat vhodného času k transportu na letiště.

Kodaň brewpub vypadala průměrně, nic vyloženě útulného ani příliš luxusního. Piva se tvářila slibně. Byl zde slušný výběr místní produkce a pak nějaké další drobnosti jako jablečný kydr a limo. Piva by se dala dělit na americké typy a anglické typy v poměru půl na půl. To vypadalo docela sympaticky. Po ochutnání několika kousků bylo ale jasné, že tady dlouho nezůstaneme. Sám jsem si koupil dvě pivečka a ochutnal ještě další vzorky, co přistály na náš stůl. Většinou měly piva slabší chuť, ale hlavně něpříjemné pachutě. Tentokrát to nevadilo pouze mojí maličkosti, ale i ostatním. Tenhle podnik klidně kdykoliv vynechám. Jediné plus bylo, že jsme tu konečně potkali řádně vyparáděného moderního pseudohypstera. Téměř filmovým trikem jsme se octli v Charlie's. Přední část obsadili nějací opálení cizinci, takže jsme opět usedli na naše místa v zadní části.

Před vstupem do Charlie's.

Vichřice a pivo v Kodani část 2.

Druhý den proběhl o poznání lépe než první. Taky jsem měl o poznání více sil na bytí, které mě tolik vyčerpává. A to i přesto, že spánek neměl svoji kvalitu. Po probuzení a hygieně jsme se vymotali z našeho mikropokoje a protáhli se skrze dlouhé hotelové chodby, lemované stovkami unifikovaných kabin. Venku bylo celkem hezky, sice pod mrakem, ale občas vysvitlo nevtíravé a příjemné Slunce. Z hotelu jsme zamířili rovnou k blízkým promenádám, kde se nacházela jedna z pivoték, které jsme měli v záznamech. Byla zavřená. Nakoupil jsem aspoň nějaké portery/stouty v samoosbluze, kterou jsme objevili v ulici za rohem. Sladová piva tady bohužel neměli, resp. bohudík, jelikož v době psaní těchto vět jsem už jedno tradiční sladové pivo ochutnal. Po nákupu jsme překročili lávku, která nás dovedla k nákupnímu domu na druhé straně řeky. Ve zdejším supermarketu jsme zkontrolovali produkty s tím, že se ještě zítra vrátíme. Já jsem si koupil imperial porter od Carlsbergu v plechovce, americká piva mě nechávala klidným. Ikdyž Anchor Liberty Ale, Sirra Nevada Pale Ale a Torpedo patří rozhodně k těm, co mi chutnají a nenesou stopy nevyvážených, tropických, nefiltrovaných zběsilostí. Po nákupu se rozhodujeme vyrazit pěšmo do nějakých barů. Což takhle Fermentoren a Mikkeler bar, jsou totiž kousek od sebe. Po krátkém chaotickém kličkování a přesném navigování našeho hlavního geodeta jsme stanuli před barem Fermentoren.

Architektura

Vichřice a pivo v Kodani část 1.

Dát si dobré pivo s přáteli není nikdy od věci. V některých zemích je pivní scéna tak zajimává a kvalitní, že je to skoro povinnost. Sešel jsem se v hospůdce se skupinou, se kteoru jsem letos navštívil Německo a prošel zlomek Švédska. Ikdyž pivo nebylo za polárním kruhem naším hlavním zájmem, určité množství lahví jsme poslední den nakoupili a místní i zahraniční pivo ochutnali. Nějaké ty peníze nám ještě na kontě zbyly, tak jsme se už v létě domluvili na další podzimní výlet. Otázka byla kam. Belgie, Anglie, Nizozemí nebo Dánsko? Už si ani nepamatuji proč, ale rozhodli jsme se pro Dánsko. Termín padl na konec října kvůli prodlouženému víkendu. Hodlal jsem si přivézt nějaká piva, takže jsem napěchoval 85 litrový Deuter prázdnými PET lahvemi a hurá na Ruzyni resp. na Háchovo letiště v Praze.

Nejlepší dálnice na světě zahalená do mlhy