Flekovské tmavé

Vskutku, musím se omluvit všem mým resp. mému příznivci za svoji vytrvalou nepřítomnost. Ta byla způsobena mým pobytem v arabské buši, kde jsem strávil veškerý čas i jídlo v osamění a meditacích mezi stěnami neveliké, přeneveliké zato vysvěcené sluje. Po pozdějším neúspěšném pokusu o nástup na místo sládka do nově vznikajícího pivovaru v nezdravě sebevědomé moravské metropoli jsem musel z tamního, vedrem zužovaného, prostředí uprchnout do Prahova. V Prace já líná česká člověk chodila do práce, ale pak se dostal do Nemecko a už nemuset nikdy, weil Arbeit frei macht. Zatím tak ve smíchovské bouchárně Staropramen vařím kafe korbám, co denně dřepnou tuny beček (v moderní době se jedná o tlakovou, tenkostěnnou nádobu z potravinářské nerezové oceli o objemu řádově v desítkách litrů). Na pivo s nimi ale na Valentinku nechodím, poněvadž je tam cítit sládkova senkrovňa. Dávám tak občas Pé-Účko na Novecu a pak taky Flecí.

Dog A

Jednalo se o slepou ochutnávku. Takové překvapení nakonec. Stylově toto pivo vůbec do těch předešlých nezapadlo a byl to pořádný hřeb do rakve, řekl bych přímo kůl na upíry. Rok lahvování nemám poznamenaný. Po ochutnání jsem okamžitě reagoval tipem značky na Brew Dog a měl jsem pravdu. Moje podroušené poznámky se zmiňují o kávě, pak o kávě a nakonec o výrazně hřejivém alkoholu, který štípe napříč celou trubicí až do žaludku. Pokud píšu v hodnocení chuti kávu, tak se jedná skutečně o kávu a ne o praženou chuť sladu, obilí, pneumatik nebo čehokoliv, co mají lidé tendenci zaměňovat za kávovou chuť. Guinness není kávový. Vůči pachu kávovníku jsem si vypěstoval slušnou citlivost a averzi. Obzvláště, pokud je v říji. Tak či tak do toho prý opravdu kávu sypou spolu s kakaem a k našemu úžasu i Nagu, jednu z nejpálivějších papriček. To by člověk neřekl. V ústech totiž štiplavé pálení nebylo moc znát, ale vysvětluje to ten nezvykle ostrý projev alkoholu v hrdle, což vlastně alkohol ani nebyl.