Budvar 12 jen pro ně

Možná už jste si několikrát pokládali otázku, co je nejlepší ležák v Čéchii (donedávna sovietský termín, dnes už snad oficiální úřední - to napoví, kam se asi řitíme). Koncem roku 2016 jsem měl jasno, byl to Budvar 12 nepaster.

Sweet Heat, vegetable dreams

Styl: pivo (svrchní kvasinky)
Výrobce: U.S.
EPM: max 666
C2H5OH: 4,9 % objemových
Místo, způsob konzumace: Tajné místo, havlované 0,56826 l - DMT ??.??.????

Piva jsem nabyl darem. Vzhledem k tomu, že je moje pivní orientace čistě heterácká - klasická piva jako pils, keller, altbier a kolínská, tak by se mohl jevit dar jako nevhodný. Avšak já jsem byl za něj rád, protože bych si ho sám nikdy nekoupil. Pokud se podíváte na papírové parametry tohoto autsajdra, tak vám bude jasné, že se jedná o dobrovolný samo knock out. Obsahuje meruňkové pjuré a kýbl papriček druhu "Skotský klobouk". V České republice by si to koupil asi jen šílený sebemrskač, co má slamník vycpaný bankovkami. V USA samozřejmě vyrábí i mnohem šílenější věci, ale nic není šílenějšího než užívání imperiálních jednotek. Proto ten vymazlený objem, za což se nám Amerika omlouvá. Datum minimální trvanlivosti si nepamatuji a nemusí nás trápit, tohle pivo určitě nestárne.

Sierra Nevada Pale Ale

Styl: pivo (svrchní kvasinky)
Výrobce: U.S.
EPM: max 20
C2H5OH: 5,6 % objemových
Místo, způsob konzumace: Tajné místo, havlované 0,355 l - DMT 20.08.2016
 

Tak je to konečně zde. Neskutečný počet lidí se na mě obracelo s otázkou, kdy konečně ochutnám a zveřejním recenzi na americké pivo Sierra Nevada Pale Ale, aby si ho tedy případně mohli v hospodě dát, jelikož na mě dají. A když už někdo dává, tak má koukat, aby dal a já, jak tomu mnohdy je, nedám, takže si ho budou muset koupit sami. Pivo jsem koupil velice levně a lacino, tedy ve srovnání s jinou méně průmyslovou "Amerikou". Aby měl experiment co možná největší vypovídací hodnotu, věnoval jsem přípravám maximální pozornost a vychladil jsem pivo přirozenou cestou - v mrazáku. To je velmi důležité, protože způsob a rychlost vychlazení má, dle mého dobrého známého, na chuť zásadní vliv. Ke správnému rozehřátí senzoriky jsem zvolil metodu vyvinutou nejznámějšími českými ochutnavači. Adresa blogu mi teď vypadla, ale když vlezete na internety, tak na ně určitě ve spojitosti s pivem hned narazíte. Jimi inspirovaná senzorická rozcvička spočívala v propláchnutí úst pořádně kyselým a slaným ovocným perským pivem Timmermans Oude Kriek, dále jsem pozřel několik deci mocnářského stoutu, který byl stařen na kafrovém dřevě a nakonec jsem se nabudil silnějším dvojitým IPA s chmelem Citra a přídavkem chilli. Pivo v mrazáku se zatím dostalo na svoji provozní teplotu, takže jsem rychle dopil půl lahve mé nejoblíbenější karamelové rašelinové whisky (mimochodem je sladká) a mohlo se jít na věc.

Pivo jsem si nalil do špičkové výběrové sklenice, kterou mi k těmto účelům zapůjčila firma CIPELF a která se mi při mých sommelierských dobrodružstvích osvědčila nejlépe. Pěna je krásná, smetanová a hebká jako šála značky Silk&Cotton, vyrobená ze 100% polyesteru. Její trvanlivost je docela obstojná, i když to z fotografie příliš nevypadá. Opadla totiž při pořizování onoho beerfíčka, ale s tím dnešní výrobci prostě musí počítat a přidat ji pár minut života navíc. Chuť piva je čistá, vůně evokuje sladkost, karamelové slady jsou znát, vše je hezky provoněné decentním chmelem Cascade. Hořkost je dobře vyvážená, jako Brněnská přehrada, když do ní vylijete půl litru piva Hektor. Zbytek piva ze sklenice s úsadou kvasnic je mírně trpký a nakyslý. Kupte si to, je to fajn.

Lucky Bastard - Honey

Před časem mě oslovil sládek a zakladatel hrncovaru Lucky Bastard, jestli bych se nechtěl podílet na sestavení receptu ejlu ze speciálního medového sladu z Kanady. Pivo to mělo být lehčí a méně chmelené, aby v něm vynikl právě zmiňovaný medový slad. Vedle dvou základních sladů se v sýpání objevil malý podíl sladu medového. Bohužel nebyl čas na domácí experiment v menším měřítku a zkušenosti nebyly žádné, takže jsme museli věřit internetům. Dnes bych zkusil přysypat medového sladu asi více. Do chmelovaru šlo přiměřené množství Simcoe, který má velmi dobrý poměr hořkých kyselin a kohomulonu a na aroma pak můj oblíbenec Cascade.

Pivo jsem pil pouze v lahvové podobě. Na pohled bylo kalné, vonělo docela hezky a v ústech bylo lehké. Bohužel, jak to často u různých druhů Pale Ale z Lucky Bastarda bývá, bylo svíravě hrubě kvasničné a těžko jsem tak mohl vnímat více chmel natož medovost. Asi bych nechal pivo déle odležet a uzrát nebo raději použil úplně jiné kvasnice. Možná je taky problém v lahvování a z KEGu by pivo chutnalo čistěj.

Veni, vidi Orval

A hned desetkrát. Před nějakým časem jsme se známými popíjeli pár lahví belgického piva Orval. Nakoupil jsem nějaké kusy v jistém velkoobchodě, přičemž některé lahve byly podle data stočení poměrně uleželé. Byly mezi nimi dvě lahve se stejným datem stočení. Po otevření chutnalo pivo úplně obyčejně, zapomněli do něj zjevně dát divoké kvasnice Brettanomyce Bruxelensis. Za tohle by mi sběratelé utrhli obě ruce, ale my jsme se rozhodli, že si druhou lahev dáme v rámci větší degustace, která měla proběhnout po překročení data minimální trvanlivosti jednoho z Orvalů koupeného v roce 2010 v Belgii. S časem jsem ještě postupně dokoupil aktuální ročníky, takže se nám nakonec sešlo na ochutnávce v únoru 2015 celkem deset lahví tohoto skvělého piva.

EIPA 19. století - konzumace

O tomhle pivu jsem již psal dříve, tenkrát bylo opravdu čerstvé. Uvařil jsem ho na jaře 2013, v kyvetě si poleželo asi 8 měsíců a pak šlo do lahví, kde leželo různě dlouhou dobu. Když bylo staré asi rok a čtvrt, vybral jsem dvě lahve uzavřené korkem. Jednu z nich jsem přemístil ze sklepa hned do lednice a druhou jsem zabalil do černého igelitového pytle, dal do krabice a krabici vystavil na dva měsíce na balkón, který je orientovaný na jižní stranu, takže zde svítí slunce skoro celý den. Asi tři týdny byla opravdu ukrutná vedra, takže si pivo prošlo podobnými podmínkami, jako na lodi, jen jsem s nimi bohužel netřepal. Po dvou měsících jsem piva nechal vychladit na stejnou teplotu a obě jsme zaráz ochutnali s jedním zkušeným degustátorem z potravinářsko-sedlácké inspekce.

IPA ve skle na pilc

Girardin Gueuze filtrované

Pivo má přijemně nakyslou funky vůni. Chuť je kyselá jen velmi zlehka a snoubí se skvěle s mírnou hořkostí citrónových slupek. Jsou cítit divoké brettanomyces jako v Orvalu a k tomu se přidává hezky navoněné dřevo. Sušší lehce tupý dojezd. Skvěle pitelné, nenáročné. Má dost bublin, ovšem malých a hladkých, které nedráždí. Pěna je bohatší, trvanlivá, řádně kroužkující.

Doporučuju neználkům, kteří by chtěli přivonět k lambicům, tento zástupce je opravdu kamarádský. I v krněnském PivuNaEx přešli nedávno z Němců, právě na tento styl, který podle Armanda Debeldera z 3 Fonteinen není pro každého a pije se hlavně pri zvláštních přiležitostech.

Fuller's HSB

Horndean Special Bitter, vlajková loď pivovaru Horndean's Gales, byl poprvé uvařen v roce 1959. V roce 2005 byl pivovar pohlcen britským ekvivalentem Staropramenu, pivovarem Fuller's. Produkce se tedy přesunula, ale indegrience, včetně původních kvasnic, by měly být stejné. Pivo má barvu tmavě měděnou až hnědou, pěna odpdovídá vyššímu syčení, které nijak zvlášť nevadí, protože na Moravě umíme štěrchat. Někteří naleznou výrazné aroma chlebové kůrky, ovoce, tmavý karamel s náznaky upražených kakaových bobů. Chmel si nedává načas, nastupuje téměř okamžitě a jak by řekli vinaři certifikáti, má to délku, neřkuli rozlohu. Chmele vyšperkované, bez agresivity. V čemsi mi připomíná alt z Düsseldorfu. Je to hněddé, dobbré a pittelné.

3 Fonteinen Doesjel

Styl: pivo (různé kvasinky a další MO)
Výrobce: Armand Debelder
EPM: ?,? %
C2H5OH: 6,0 % objemových
Místo, způsob konzumace: Tajné místo, havlované 0,375 l - DMT 10.12.2019

Potřeboval jsem uvolnit místo v lednici, tak jsem postupně začal pouštět žilou železným zásobám nakoupeným při poslední návštěvě v Belgii. Doesjel je mix lambiků o stáří 1, 2 a 3 let. Název v překladu znamená něco jako "spáč". Mikroorganismy z nejmladšího lambicu po smíchání provedou nejspíš svoji práci již v sudu a usadí se (usnou - odtud název piva) u dna. Nedochází tedy k takové sekundární fermentaci jako u Geuze a pivo je tak bez řízu jako čistý nemíchaný starý lambik. Doposud jsem jej nepil, takže nebylo ani moc žádoucí, abych jej sušil v archívu. První slovo má příjemná kyselinka. Na 3 Fonteinen je té kyselosti opravdu hodně. Pak se ozývá jemná hořkost, funky vůně. Pivo sice není tak svěží a pitelné jako Géz, ale je zase komplexnější. Vystupují výrazné dřevité tóny a taniny. Ve vůni se hodně prosazují bretanomyces, vzpomínka na Orval. Výtečné pivo.

Rothaus Pils Tannen Zäpfle

Styl: pivo (spodní kvasinky)
Výrobce: Deutschland
EPM: 12,4 %
C2H5OH: 5,1 % objemových
Místo, způsob konzumace: Tajné místo, havlované 0,330 l - DMT 15.11.2014

Basu těchto piv jsme si koupili letos v červnu v jednom z malých Getränkemarktů v Mnichově. Již je celá vypita. Pěna je na filtorvaný pils velice slušná, při správném servírování vytvoří centimetrovou vrstvu, která drží až do konce konzumace a na stěnách sklenice po ní zůstává souvislý bílý povlak. Proto ode mě pivo dostává celkovou známku 10 z 10. Zpět od známek k pivu. Barva je hezky zlatavě žlutá, vůně pivní (slad a chmel). Tělo je středně plné, oxid uhličitý je na pivo dobře vázán a tvoří tak velice malé bublinky, takže je říz sice vyšší ale přitom sametově jemný. Naprosto dokonale vyvážené, osvěžující s příjemnou nevtíravou a neulpívající hořkou tečkou (32 IBU). V průběhu konzumace postupně lehce přibývá chmelové chuti v celých ústech, je cítit květinový lehce kořeněný chmel a dobře utajená citronová kůra. Pivo s výraznou chutí, přitom decentní a vybalancované. Skvěle pitelné. V pivovaru používají při výrobě na úpravu hořkosti chmelový extrakt a na finální chmelení německé chmele z Hallertau a Tettnagu. Sídlí na jihovýchodě Bavorska na zalesněném pohoří Schwarzwald. Jihobavorský pils jsem považoval za nudnější variantu pilseneru, ale poslední návštěva Německa mě vyvedla z omylu.

Shepherd Neame India Pale Ale

Bristký polotmavý indián ve "špinavé" sklenici. Pro znalce a novopečené odborníky s dvouletou praxí pití piva natočeného na hladinku předesílám, že je sklenice na fotografii relativně čistá. Mytím a leštěním sklenic se sice neživím, ale myslím, že mohu bezpěčně prohlásit, že je na tom sklo na fotografii o moc lépe, než v řadě renomovaných hospod, kde sice pivo krásně kroužkuje a bublinky se nikde nedělají, ale čistota skla je ve skutečnosti často na nule. Tady za bubliny na skle může pravděpodobně uhličitanová tvrdost vody (můj tip) nebo malá vlákna z utěrky.

Brauerei Wagner Merkendorf neues Rotbier

Z Nemecko ku mně před týdnem dorazily nové havle z mého oblíbeného pivovaru Wagner v Merkendorfu (dědina blízko Bambergu). Jedna byla lahev tradičního Ungespundetes lageru, což je zatím opravdu jediné U bez řízu, co jsem kdy z lahve měl. Tentokrát se mi zdálo být méně dřevité, ale stále hezké. Pro českého pivaře asi nepřijatelné, nicméně točená podoba ze sudu má nejspíš díky řízu dost jiný projev, který by zaujal i je. Druhá lahev byla novinka Kupferstich - Rotbier. Jak již název napovídá, jedná se o pivo s červeným nádechem. Bylo slušně sladové, až mi to připomnělo britské ejly. Možná karamelové slady? Pivo však není vůbec sladké, hezky prokvašené, svěží a vyvážené hebkým chmelením. Velice se mi líbilo, spoludegustátora dokonce nadchlo a chutnalo mu ze všech piv nejvíce. Přitom jsme chutnali i výtečný Roppelt kellerbier. Informátor a velký fašounek do piva o něm tvrdí, že je Rotbier starobylý spodně kvašený styl původem z Norimberka. Pijte dobré pivo a pyjte kvalitní moč.

Pivní školka: jak si doma připravit zelené hrnek

Velikonoce jsou na oknech a proto si vlastnoručně připravíme zelené velikonoční pivo hezky v teple domova. Využijeme opět běžné kuchyňské potřeby jako je bromkreslová zeleň, otvírák či kladivo. Na várku budeme potřebovat zejména jedno světlé pivo. Bude záležet na regionu a na tom, jaký brčál je v něm ve zvyku zvracet. Je jasné, že nacionálním pasrům z Krna a jednoduchému Onderkovi nebudu vnucovat Staráče z Cajzlu, ale nasměruji je na osvědčený Starohrnec z Oltecu. Špičkové suroviny z tropického pásma dodávají této věci nezaměnitelný bukét a nenapodobitelnou ulpívající hořkost, jakou jen tak nepotkáte. Při jeho popíjení vám potom připadá slovní spojení "hnusné Brno" jako pleonasmus. Já jsem si koupil vodní napodobeninu pilseneru v Lídlu, která stojí jen pár korun.

Lindemans Gueuze Cuvée René

Styl: pivo (svrchní kvasinky)
Výrobce: Belgie
EPM: ano
C2H5OH: 5,5 % objemových
Místo, způsob konzumace: Tajné místo, havlované 0,375 l - lahvováno 27.09.2013
 
Celkem dobře pitelné Géz. Patřičně nasycené, zlatavé, výraznější starobný nádech, příjemně citrónově kyselé, avšak ne mnoho, minerální, mírně hořký konec s rozvíjející se trpkou chutí. Pokud naleváte opatrně, je pivo naprosto čiré. Pivo je živé, neusmercené. Fajné. Takový středně náročný lambic. Zatím je to zdaleka nejlepší věc, co jsem od Lindemans měl. Rozhodně důstojný kousek k zapití včerejších narozenin spisovatele Michaela Jacksona. Povinný údaj o trvanlivosti tvrdí, že po žních v roce 2019 pivo končí a jde k Turkovi, ale ono to tak horké nebude.

Hardy's Ale 1967 parti-gyle

Jedná se o domácí pivo, které vzniklo jako "druhák" po uvaření Hardy's Ale 1967. Již jsem se o něm zmínil dříve. Hardy's Ale je samo o sobě velice silné ječné vínečko, které jsme po uvaření jako bonus nechali zrát na dubovém dřevě po francouzkém merlotu a poté stočili do havlí v ochranné atmosféře. Na takového siláka jsme spotřebovali opravdu hodně zrna (ostrovní i kontinentální světlý slad, Crystal 150 plus pšeničné vločky) a bylo nám líto mláto vyhodit, když z toho pořád tekla 16. Nachytali jsme tedy asi 12 až 14 litrů mladiny o konečné stupňovitosti circa 13 EPM. Do chmelovaru přišell zbytek EKG a od oka německý Tettnanger. Bohužel jsem si uvědomil až později, že jsem použil sypání na 20 litrovou várku dobře chmeleného piva. Pivo jsme narazili po návratu z posledního pivního výletu a ikdyž na první ochutnání bylo přechmelené, brzy jsme si zvykli. Naštěstí to tedy nebylo tolik. U silných piv se rozhodně vyplatí propláchnout mláto a vyždímat z něj další slabší dobrotu. Je to starší technika, kterou některé pivovary stále praktikují. Drobná a dobrá rada na závěr, nikdy nepoužívejte po uzavření lahví tvrdý vinařský vosk. Špatně se do nich dostává a vosk prakticky nejde očistit.

ELP Hardy's Ale 1967 s voskem na zátkách

ELP Hardy's Ale 1967 - parti-gyle

Bernard Bohemian Ale

Jak jsem nakoupil, tak prodávám. Tento ejl jsem ve skutečnosti nekoupil a ani jsem ho nepil. Vy na tom zatím budete podobně. Pivo totiž není ještě na trhu. Popis produktu mi poslal Vlasta Silon, jenž jej násilím získal letos na masturbačně-pivní soutěži v Táboře. O tom, že Bernár chystá nějaký ejl, se už údajně delší dobu mezi lidmi šušká. Měsíce, roky možná i staletí.

Objem pivečka je tvořen z 8,2 % alkoholem. Je svrchně kvašené s přísadou jemných kvasnic (bottle conditioned) a stylově by mělo zapadnout do belgického silného ejlu. Sestává převážně z vody a to pitné, dále z ječných sladů, chmelových preparátů, cukru, kvasnic a v neposlední řadě koriandru. Prý se zakvášelo belgickými kvasnicemi a to možná dokonce přímo z Belgie, jelikož jsou v majetkových poměrech pivovaru jisté belgické štěpy.

Tuverbol 2012 - 3 Fonteinen?

Třetinku moku jsem koupil v Lovani za 4,40 Euro. Tuším mě na něj upozronil známý, jinak bych si ho asi v záplavě skvělých piv nevšiml. Proč nás zaujal. Špuntík byl s logem Fontán a na etiketě bylo taky cosi vzpomenuto. Vzhledem k tomu, že Fotnány vyrábí moje nejoblíběnější géz, nemusel jsem při nákupu dlouho přemýšlet. Příslušnost tohoto piva nebyla úplně zřejmá, jak jsem později zjistil, měl by se Tuverbol míchat z 3 Fonteinen Géz a silného světlého ejlu z pivovaru Loterbol. Díky bakteriím v lambiku původní pivo prokvasí daleko hlouběji a nabyde na síle.

Timmermans Oude Kriek Limited Edition

Voní naprosto typicky višňově, kysele, divoce až zatuchle. Kyselost uchvátí a nepustí už při prvním doušku. Višně mají být tradičně z oblasti Shaerbeek a jejich chuť z piva opravdu výrazně vystupuje. Připadá mi dost slané. Možná je jen příliš kyselé (ne octově), ale po chvíli mi zkrátka bylo, jako bych pil slanou vodu. Ústa, hrdlo, žaludek, vše protestovalo. Tohle pivo na mě kouše až moc. Škoda, kdyby tu višňovou zavařeninu nepřesolili, bylo by to jistě skvělé pití. Po lehkém vyschnutí zbytku piva byl ze sklenice cítit vánoční perník, ačkoliv bych neřekl, že se do piva přidává nějaké koření. Summa summarum, nebýt kyselosti potažmo salinity, určitě bych si pochutnal. Takhle se mi na tom líbí jen vůně a to i ta perníčková.

Cantillon Rosé De Gambrinus

Aroma i chuť je jednoznačně v režii poctivých malin. Pokud jste zvyklí na chemické sirupy či klasické malinové limo, tak tohle raději nepijte, mohli byste zemřít na šok. Pivo je hodně suché, na Cantillon méně kyselé a lehce hořké až trpké v doznívání. Stodola je patrná již po prvním přivonění, ale neznalý člověk ji nejspíše odhalí až při polknutí doušku, kdy začíná být intenzivnější a nepřehlédnutelná. U stolu se hovořilo o čekání na sladkou explozi, bublinu cukru, která nikdy nepraskne, sladkost tedy nepřichází a místo ní nastupuje příjemná hořkost, následovaná lehkou zatuchlinkou. Opravdu dobré malinové.

Pivní školka: jak si doma uvařit Matušku

Dostali jste chuť na Waldemara, ale nemáte na něj peníze? Jste uhlobaroni a můžete si ho dovolit jenže nikde není k dostání? Tak to se vám bude jistě dnešní lekce hodit. Recept Waldemarova hybridního ejlu je jednoduchý. Český světlý slad, nejspíš nějaký ten přídavek mnichovského a karamelového zrna, chmel ŽPČ a různé americké odrůdy. Většinou postupuje dvojitou dekokcí. Pivo, které si dnes my uvaříme by se mohlo blížit Zlaté raketě případně Raptorovi. Záleží, jak si to namícháte. K přípravě použijeme běžné kuchyňské nástroje a přísady, které se dají lehce sehnat v každém koloniálu.