Kriek z bruselského Cantillonu byl poslední pivo postavené na lambicu, co jsme ten den otevřeli. Datum lahvování 30.8.2007. Barva nebyla tak intenzivně vínová až fialová jako u krieků od Boon, ale spíš jantarovočervená a pivo bylo hodně zakalené i přes opatrnou manipulaci s lahví. Ve sklenici pivo vonělo jako ovocný džem s octem. V chuti bylo hodně kyselé a olejové či mýdlové. Trochu ve mě vyvolalo vzpomínku na kriek od De Ranke, který jsem nechal před konzumací chvíli poležet ve sklípku. De Ranke jsem tenkrát dopil, ale v případě Cantillonu těch příliš výrazných chutí na mě bylo prostě už moc. Zejména vyšší kyselost a výrazná olejovost zapříčinila moji kapitulaci a číše jsem se dobrovolně vzdal ve prospěch ostatních. Větší část 750 ml lahve tak musel zvládnout hostitel sám, ale jemu naopak pivo velice smyslově prospívalo. Později jsem se na internetech dočetl, že tento kriek patří či patřil skutečně k nejkyselejším pivům Cantillon produkce. Cantillon Gueuze 100% Lambic je sice taky ostřejší, ale chutí úplně jinde. Trochu mě mrzí, že nebyla přímo na místě k porovnání čerstvější lahev.
Žádné komentáře:
Okomentovat