Pár piv na cestě po Izraeli

Na přelomu roku 2011 a 2012 jsme si z Iráku na vánoční svátky vyrazili do Jordánska a Izraele. Špatná zpráva je, že Silvestra slaví i v Jordánském hášimovském království, dobrá zpráva je, že se v okolí Jordánu vaří všude pivo. Do zdejších krajů jsme ale za pivem rozhodně nejeli, měl jsem pouze tip na jediný palestinský pivovar, k jehož návštěvě tehdy nabádal v nepovedené internetové presentaci sympatický muž s knírkem. Z Jordánska mi utkvělo v paměti jen pivo Petra, které zde bylo k dostání v různých variacích a mělo, myslím, vždy poměrně vysoký obsah alkoholu. Vypít se dalo, ale jak pravil jeden degustátor při hodnocení kvaziwhisky Cu Dhub, bez koly bych to nedal. Do Izraele jsme vstoupili 1. ledna na jihu přes přechod Aqaba-Eilat.

První kapky kyselého deště -Wild Creatures

Jistě už někteří z vás registrovali existenci nevýrazného pivovaru Mamut z Mikulova. Pokud se budeme bavit o jejich ležácích, tak za sebe mohu stručně říci: "Ne." Podrobněji si pivo nevybavuji a ani se o něm moc vybavovat vlastně nechci. Mamuta zmiňuji proto, že ho vlastní vinařská rodina, která se posledních pár let zaníceně věnuje výrobě kyselých piv. Pivovar, kde bych mimo pořádných klasických piv experimentoval právě s kyselými pivy a právě ve spolupráci s moravskými vinaři, byl vždy můj sen. Kombinace pšeničného perského piva a vinné révy, jak to dělají třeba v Cantillonu mě totiž naprosto uchvátila. No a on už si ten sen dnes žije někdo jiný. Mikulovští Mamuti nazvali svůj projekt Wild Creatures a vyrábí zde čistá perská piva a především pak různé ovocné varianty. No a vzhledem k tomu, že k podobným srandám je potřeba dřevěných sudů (kvůli afinitě divokých kvasnic ke dřevu, správné míře mikrooxidace a vůbec jako domov pro rozličné spektrum MO), tak došli nejspíš i zde k závěru, že je budou používat také. Shodou náhod jsem se dostal ke dvěma havlím, když si Vlasta Silon přivezl do svojí pivnice asi dva tucty třetinek. Nebyly určeny na prodej, protože se s nimi, jak sám nepřímo přiznal, chtěl chlubit v Bruselu a také podlézat místním blenderům. Naštěstí známe obsluhu, která nebyla o věci uvědoměna a tak nám je bez problémů za nekřesťanskou cenu 136 Kčs/0,33l prodala. Myslím, že si s tímhle zbožím Vlasta Silon v Belgii nepřátelé nenadělá.

Pětkrát skotská

Po letošní lednové návštěvě Skotska, jsem si domů přivezl pár lahví výborných piv. Nejzásadnější z nich jsou ta z domu Traquair, který se nachází na jihu Skotska. Ale i ostatní piva stála za to, pžestože jsem je vybíral pouze namátkou.

První jsem musel nuceně vypít Scotch Ale od Bottle Cap Brewery, protože se mi při přepravě roztěsnil uzávěr, což je vzhledem k názvu pivovaru trochu ironické. Doma jsem sice korunku pořádně zakrimpoval, ale přesto jsem ho raději otevřel co nejdříve. Těžko říct, jestli za to mohl únik malého množství pěny nebo už bylo pivo špatné z výroby, ale nebylo vůbec špičkové a mělo nepříjemnou senzorickou vadu. Pít se sic dalo, příště se mu však vyhnu.

Po stopách Klostermannových

Na Moravu přišla zpráva, že pivo Klostermann vládne celé Šumavě a proto jsme se tam ihned rozjeli. A je tomu opravdu tak. Tomuto halbdunkelu, jak ho místní označují, je zasvěcena řada míst, jako jsou potoky, mosty, chaty a staví zde dokonce i muzea. Okolo těchto památek jsme si udělali malý okruh. V obci Lipka nás majitel místního penzionu ubezpečil, že se 100 km v těchto drsných horách ujít jednoduše nedá. Půjčili jsme si tedy čtyřkolky a vyrazili devastovat tamní přírodu v sedě obkročmo na pořádně silném motoru.

Trasa

Pivní školka: jak si doma uvařit německý Altbier

V dnešním díle si ukážeme, kterak uvařit pravý Altbier tak, jak to dělají profíci v Düsseldorfu nebo třeba broumský řemeslovar Waldemar.

Základní Altbier je pivo polotmavé, vyvážené a velmi dobře pitelné v jakékoliv roční době za jakéhokoliv počasí. Mocnost mladiny by se měla pohybovat okolo 11-12 EPM. Žravé kvasinky odvedou svoji práci během první fáze teplého kvašení poměrně rychle a pak jsou nuceny snížením teploty k hibernaci, což je druhá fáze kvašení, kdy pivo dozrává několik týdnů ve sklepích. My musíme postupovat stejně a nepodceníme žádnou drobnost. Je dobré začít přímo u vybavení, kdy vyhodíme některé české, polské nebo čínské pomůcky a budeme se snažit používat především ty z německé produkce. Také nesmíme podcenit vodu. Na Moravě je voda poměrně nekvalitní, jelikož obsahuje velké množství dusičnanů, jež se do vody dostávají z pražských stok, které nám sem česká vláda v rámci projektu "Chceme Prahu čistou!" ve velkém pumpuje. Osobně jsem se tedy pokusil vodu alespoň trochu poněmčit, takže jsem ji převařil s uhličitanem vápenatým a následně osolil na profil vody v Düsseldorfu.

Sweet Heat, vegetable dreams

Styl: pivo (svrchní kvasinky)
Výrobce: U.S.
EPM: max 666
C2H5OH: 4,9 % objemových
Místo, způsob konzumace: Tajné místo, havlované 0,56826 l - DMT ??.??.????

Piva jsem nabyl darem. Vzhledem k tomu, že je moje pivní orientace čistě heterácká - klasická piva jako pils, keller, altbier a kolínská, tak by se mohl jevit dar jako nevhodný. Avšak já jsem byl za něj rád, protože bych si ho sám nikdy nekoupil. Pokud se podíváte na papírové parametry tohoto autsajdra, tak vám bude jasné, že se jedná o dobrovolný samo knock out. Obsahuje meruňkové pjuré a kýbl papriček druhu "Skotský klobouk". V České republice by si to koupil asi jen šílený sebemrskač, co má slamník vycpaný bankovkami. V USA samozřejmě vyrábí i mnohem šílenější věci, ale nic není šílenějšího než užívání imperiálních jednotek. Proto ten vymazlený objem, za což se nám Amerika omlouvá. Datum minimální trvanlivosti si nepamatuji a nemusí nás trápit, tohle pivo určitě nestárne.

Sierra Nevada Pale Ale

Styl: pivo (svrchní kvasinky)
Výrobce: U.S.
EPM: max 20
C2H5OH: 5,6 % objemových
Místo, způsob konzumace: Tajné místo, havlované 0,355 l - DMT 20.08.2016
 

Tak je to konečně zde. Neskutečný počet lidí se na mě obracelo s otázkou, kdy konečně ochutnám a zveřejním recenzi na americké pivo Sierra Nevada Pale Ale, aby si ho tedy případně mohli v hospodě dát, jelikož na mě dají. A když už někdo dává, tak má koukat, aby dal a já, jak tomu mnohdy je, nedám, takže si ho budou muset koupit sami. Pivo jsem koupil velice levně a lacino, tedy ve srovnání s jinou méně průmyslovou "Amerikou". Aby měl experiment co možná největší vypovídací hodnotu, věnoval jsem přípravám maximální pozornost a vychladil jsem pivo přirozenou cestou - v mrazáku. To je velmi důležité, protože způsob a rychlost vychlazení má, dle mého dobrého známého, na chuť zásadní vliv. Ke správnému rozehřátí senzoriky jsem zvolil metodu vyvinutou nejznámějšími českými ochutnavači. Adresa blogu mi teď vypadla, ale když vlezete na internety, tak na ně určitě ve spojitosti s pivem hned narazíte. Jimi inspirovaná senzorická rozcvička spočívala v propláchnutí úst pořádně kyselým a slaným ovocným perským pivem Timmermans Oude Kriek, dále jsem pozřel několik deci mocnářského stoutu, který byl stařen na kafrovém dřevě a nakonec jsem se nabudil silnějším dvojitým IPA s chmelem Citra a přídavkem chilli. Pivo v mrazáku se zatím dostalo na svoji provozní teplotu, takže jsem rychle dopil půl lahve mé nejoblíbenější karamelové rašelinové whisky (mimochodem je sladká) a mohlo se jít na věc.

Pivo jsem si nalil do špičkové výběrové sklenice, kterou mi k těmto účelům zapůjčila firma CIPELF a která se mi při mých sommelierských dobrodružstvích osvědčila nejlépe. Pěna je krásná, smetanová a hebká jako šála značky Silk&Cotton, vyrobená ze 100% polyesteru. Její trvanlivost je docela obstojná, i když to z fotografie příliš nevypadá. Opadla totiž při pořizování onoho beerfíčka, ale s tím dnešní výrobci prostě musí počítat a přidat ji pár minut života navíc. Chuť piva je čistá, vůně evokuje sladkost, karamelové slady jsou znát, vše je hezky provoněné decentním chmelem Cascade. Hořkost je dobře vyvážená, jako Brněnská přehrada, když do ní vylijete půl litru piva Hektor. Zbytek piva ze sklenice s úsadou kvasnic je mírně trpký a nakyslý. Kupte si to, je to fajn.

Poezie s pěnó v krokodýlím městě

Šalom. Po dlouhé odmlce vám přináším kvasné zvěsti z jarem rozpáleného vídeňského satelitu. Moje nová víra mi dovoluje vypít maximálně dvacet piv denně, takže jsem se přeci jen nemohl ochutnávání a recenzím věnovat tak obšírně, důkladně a svědomitě jako jiné známé presentace nebo chcete-li ziny na internetech a BýBýeSkách. Stejně jsem však pár těch kousků ochutnal a nejlíp mi šmakovalo na skotské vysočině, ale o tom snad jindy. V ČR už je to horší, nicméně pivní situace zdá se býti z pohledu obyvatele Kometa city za posledních pár měsíců celkem příznivá. Je možné doporučit světlá piva českého typu (hanlivě ležáky nebo biofyzikálně zavádějícím výrazem spodně kvašená) ze Slavkova, která mají většinou poměrně vysokou kvalitu. V tomto pivovaru navíc často vaří svoje povedené Šaliny a Pelica investor hospod Albert a Zastávka. Zvláště bych vypíchl slavkovskou 10, kterou údajně mají stabilně v Junk Foodu. Nedávno jsem tuto desítku ochutnal U Tří ocásků, kam občas chodím přednášet o výhodách nacistické ideologie (zdejší OSB deskami obložené toalety jsou k přednáškám jako stvořené). Výraznou obilností připomínala jihobavorský helles, což by mohlo někomu vadit, ale mně chutnala moc. Když už jsme zmínili toho Alberta, tak ten si ve spolupráci s hospodou Schrott nechal od Čeňka Jiřky A/K/A Jirky Čorky uvařit bez dekokcí světlé pivo. Název Helles Bells je údajně inspirovaný písní kapely Tesla/Edison a Čórkař do něj pod taktovkou autora receptu Biru Kudasai nasypal přiměřeně můj oblíbený chmel ze Spaltu (jiný německý chmel prý nebyl k mání). IBU má být myslím okolo 20, bylo použito dost chmele na pozdní chmelení, takže se Splat poměrně dost projevuje v chuti a zároveň není cítit žádná vada, typická pro standardní Pegas piva. Mezi kvalitní piva, která se občas objeví třeba v Ochutnávkové pivnici nebo v Hluché zmiji, patří samozřejmě i klasické počiny (H8, H11) z pivovaru Hendrych. V moderním trendu vlastních piv na zakázku se zhlédla i Hluchá zmije, kde si nechal investor sestavit recept opět Biru Kudasaiem a následně ho poslal do pivovaru Holendr. Synci v Holendru se sice divili, že by měli sypat jen světlý slad, jak to dělají normální lidi, ale nakonec na to přistoupili a pivo uvařili. Pokud si dobře pamatuju, tak šlo ŽPČ do chmelovaru i do tanku (resp. do torpéda).

Hluchá zmije 12