Slepou ochutnávku už jsem párkrát podstoupil, vždy to však byly ležáky z České republiky nebo z Bavorska. Bavorská piva jsme dokázali všechna dokonale přiřadit a taky suverénně porazila ta česká, ve kterých jsme navíc měli dost zmatek. Ke všemu jako nejlepší z českých piv vyšlo z jedné ochutnávky podezřele dobré Starobrno 12. Při druhé ochutnávce výhradně českých ležáků nižší stupňovitosti to byly zase Svijany 10, které poměrně jednoznačně zvítězily i v konkurenci "jedenáctek". Tentokrát jsem ochutnávku pořádal ve svém příbytku já a jako téma jsem zvolil stout a porter, jelikož se v Británii stejně tyto dva styly často zaměňují a navíc jsou si dost podobné i v moderním pojetí.
Chtěl jsem taky porovnat běžnou českou, anglickou a americkou produkci s novým stoutem od Waldemara, který mi připadal ze sudu nevyvážený, sladký, ulepený a špatně pitelný. I přes bídnou nabídku v brněnských pivotékách jsme nakonec pár kousků sehnali, bylo jich celkem 12 s pivem Merlin 13, ale to 13. bylo mimo soutěž. Chyběli někteří netradiční představitelé z britských ostrovů a ze zámoří jsme sehnali pouze zástupce z pivovaru Sierra Nevada. Podrobný seznam piv s celkovým bodovým ohodnocením je uveden v tabulce níže. Degustující občané byli celkem 3 a já jsem fungoval jako číšník, sommelier a 4. zaujatý ochutnavač. Moje bodové ohodnocení se tedy nepočítalo. Pivo jsem servíroval v malých koňakových sklenicích, které jsem po každém kole vymýval. Na neutralizaci chutí bylo k dispozici světlé i tmavší pečivo, různé druhy lehčích sýrů, nějaké uzeniny a chlorovaná odstátá voda. Po prvních vzorcích se ukázalo, že posuzování tohoto stylu nebude vůbec snadné. Nakonec se podařilo určit docela dobře, co je z ČR, ale nikoliv přesně pivovar. Jediné, co bylo přiřazeno naprosto správně, byl Guinness Draught, který zároveň převálcoval všechna ostatní piva. Guinness Extra Stout na tom byla už hůř a já bych ho, stejně jako ostatní, také nepoznal. Waldemar Stout dopadl překvapivě dobře, možná nebylo úplně nejšťastnější, že jsem ho zařadil až úplně nakonec, ale asi by to na hodnocení tolik nezměnilo. Osobně mi z lahve nepřipadal tak ulepený, čemuž možná trochu pomohla i nižší teplota servírování. Snížil jsem totiž teplotu termostatem na 7 °C po přidání nových, méně vychlazených kusů, aby lednice po nějakou dobu chladila. S ohledem na Waldemarovu nejdelší dobu pobytu v chladu a umístění v zadní části lednice daleko od sondy mohl mít při nalévání i 5 °C. Pitelnost přesto omezovala přítomnost nepříjemné ostře nasládlé chuti, jakoby od umělého sladidla. Americký chmel se projevil na pozadí až po ohřátí. Nejhůř byla hodnocena česká piva, a sice Primátor stout a Kocour stout, ta byla zároveň zaměněna jedno za druhé. Kocour dostal jednu poměrně vysokou známku, ale jinak by z hodnocení asi obě piva vyšla nastejno, ikdyž byla docela rozdílná. Kocour byl popsán jako melta se smetanou, pražené, hořké, ale dohromady nefunkční, u nejlepšího hodnocení pak byly poznámky o rozinkách, smetaně, nepříjemné nasládlosti, praženosti až do kysela a rašelině. Hodnotitel rašelinu v Primátorovi už necítil a napsal jen strohou poznámku o ležákovém charakteru a zhodnotil ho jako odporné. Ostatním zase tak odporné nepřipadalo, ale dobré to nebylo, nahořklé, prázdné a mdlé, někdo vzpomenul chmel Premiant. Jak už jsem zmínil dříve, jednoznačným vítězem byl Guinness Draught, který mě ve vůni i v chuti doslova šokoval. Nejsvětlejší a nejstabilnější pěna, nejkomplexnější, nejuhlazenější, nejpitelnější, nejovocnější, nejzajímavější. Ochutnávající nejčastěji zmiňovali višňový nádech, lehkou kouřovost, uzené tóny, sladovost, praženost, suchost a výbornou pitelnost. Tohle bylo pivo, které mě ten večer opravdu zaujalo. Další zajímavý kus byl St. Peter's Porter a příjemný byl i Fullerův London Porter. Svatý Petr vykazoval přítomnost výrazných světlejších a jemně pražených sladů, Fuller's byl sladově ještě výraznější, ale neměl chmelovost jako St. Peter's. Osobitou chuť měl i Full Stout od Porterhouse, ta však nemusí leckomu vyhovovat. Potěšilo mě, že jsem v něm poznal pikantní stopu chmele EKG, aniž bych si přečetl předem složení. Velice mě překvapilo, že irské stouty Guinness až tolik nevyčnívaly svojí pražeností a suchostí, jak jsem očekával. U hodnocení mě zajímal hlavně slovní popis, ze kterého jsem zde pochopitleně uvedl jen výňatky. Dále jsem zavedl nepromyšlený orientační systém bodování. 1 - provar; 2 - spíše provar; 3 - ani ryba ani rak ani humr; 4 - dobré; 5 - výborné, skvělé, excelentní; 6 - pivo, které je nejlepší ze všech (superpivo). V případě nerozhodnosti výsledků jsem použil svůj hlas založený na mém bodovém ohodnocení, které je uvdeneo v závorce a také na ohlasu, které pivo sklidilo dle slovního ohodnocení ve vyhodnocovacím formuláři a v průběhu ochutnávky.
Chtěl jsem taky porovnat běžnou českou, anglickou a americkou produkci s novým stoutem od Waldemara, který mi připadal ze sudu nevyvážený, sladký, ulepený a špatně pitelný. I přes bídnou nabídku v brněnských pivotékách jsme nakonec pár kousků sehnali, bylo jich celkem 12 s pivem Merlin 13, ale to 13. bylo mimo soutěž. Chyběli někteří netradiční představitelé z britských ostrovů a ze zámoří jsme sehnali pouze zástupce z pivovaru Sierra Nevada. Podrobný seznam piv s celkovým bodovým ohodnocením je uveden v tabulce níže. Degustující občané byli celkem 3 a já jsem fungoval jako číšník, sommelier a 4. zaujatý ochutnavač. Moje bodové ohodnocení se tedy nepočítalo. Pivo jsem servíroval v malých koňakových sklenicích, které jsem po každém kole vymýval. Na neutralizaci chutí bylo k dispozici světlé i tmavší pečivo, různé druhy lehčích sýrů, nějaké uzeniny a chlorovaná odstátá voda. Po prvních vzorcích se ukázalo, že posuzování tohoto stylu nebude vůbec snadné. Nakonec se podařilo určit docela dobře, co je z ČR, ale nikoliv přesně pivovar. Jediné, co bylo přiřazeno naprosto správně, byl Guinness Draught, který zároveň převálcoval všechna ostatní piva. Guinness Extra Stout na tom byla už hůř a já bych ho, stejně jako ostatní, také nepoznal. Waldemar Stout dopadl překvapivě dobře, možná nebylo úplně nejšťastnější, že jsem ho zařadil až úplně nakonec, ale asi by to na hodnocení tolik nezměnilo. Osobně mi z lahve nepřipadal tak ulepený, čemuž možná trochu pomohla i nižší teplota servírování. Snížil jsem totiž teplotu termostatem na 7 °C po přidání nových, méně vychlazených kusů, aby lednice po nějakou dobu chladila. S ohledem na Waldemarovu nejdelší dobu pobytu v chladu a umístění v zadní části lednice daleko od sondy mohl mít při nalévání i 5 °C. Pitelnost přesto omezovala přítomnost nepříjemné ostře nasládlé chuti, jakoby od umělého sladidla. Americký chmel se projevil na pozadí až po ohřátí. Nejhůř byla hodnocena česká piva, a sice Primátor stout a Kocour stout, ta byla zároveň zaměněna jedno za druhé. Kocour dostal jednu poměrně vysokou známku, ale jinak by z hodnocení asi obě piva vyšla nastejno, ikdyž byla docela rozdílná. Kocour byl popsán jako melta se smetanou, pražené, hořké, ale dohromady nefunkční, u nejlepšího hodnocení pak byly poznámky o rozinkách, smetaně, nepříjemné nasládlosti, praženosti až do kysela a rašelině. Hodnotitel rašelinu v Primátorovi už necítil a napsal jen strohou poznámku o ležákovém charakteru a zhodnotil ho jako odporné. Ostatním zase tak odporné nepřipadalo, ale dobré to nebylo, nahořklé, prázdné a mdlé, někdo vzpomenul chmel Premiant. Jak už jsem zmínil dříve, jednoznačným vítězem byl Guinness Draught, který mě ve vůni i v chuti doslova šokoval. Nejsvětlejší a nejstabilnější pěna, nejkomplexnější, nejuhlazenější, nejpitelnější, nejovocnější, nejzajímavější. Ochutnávající nejčastěji zmiňovali višňový nádech, lehkou kouřovost, uzené tóny, sladovost, praženost, suchost a výbornou pitelnost. Tohle bylo pivo, které mě ten večer opravdu zaujalo. Další zajímavý kus byl St. Peter's Porter a příjemný byl i Fullerův London Porter. Svatý Petr vykazoval přítomnost výrazných světlejších a jemně pražených sladů, Fuller's byl sladově ještě výraznější, ale neměl chmelovost jako St. Peter's. Osobitou chuť měl i Full Stout od Porterhouse, ta však nemusí leckomu vyhovovat. Potěšilo mě, že jsem v něm poznal pikantní stopu chmele EKG, aniž bych si přečetl předem složení. Velice mě překvapilo, že irské stouty Guinness až tolik nevyčnívaly svojí pražeností a suchostí, jak jsem očekával. U hodnocení mě zajímal hlavně slovní popis, ze kterého jsem zde pochopitleně uvedl jen výňatky. Dále jsem zavedl nepromyšlený orientační systém bodování. 1 - provar; 2 - spíše provar; 3 - ani ryba ani rak ani humr; 4 - dobré; 5 - výborné, skvělé, excelentní; 6 - pivo, které je nejlepší ze všech (superpivo). V případě nerozhodnosti výsledků jsem použil svůj hlas založený na mém bodovém ohodnocení, které je uvdeneo v závorce a také na ohlasu, které pivo sklidilo dle slovního ohodnocení ve vyhodnocovacím formuláři a v průběhu ochutnávky.
| Č.p. | Název piva | Body | Body celkem | Umístění |
| 1 | Porterhouse Wrasslers XXXX Stout | 5; 3; 3,5; (4) | 11,5 | 7. |
| 2 | Sierra Nevada Porter | 3; 4; 3; (4) | 10 | 10. |
| 3 | Sierra Nevada Stout | 4; 3,5; 4; (4) | 11,5 | 8. |
| 4 | Kocour Stout | 4; 2; 2,5; (2) | 8,5 | 11. |
| 5 | St. Peter's Old-Style Porter | 4; 5; 4; (4,5) | 13 | 3. |
| 6 | Fuller's Black Cab Stout | 4; 3,5; 4; (4,5) | 11,5 | 6. |
| 7 | Primátor Stout | 1,5; 3; 2; (2) | 6,5 | 12. |
| 8 | Guinness Draught | 5; 5,5; 5; (5,5) | 15,5 | 1. |
| 9 | Guinness Extra Stout | 4; 5; 4; (4,5) | 13 | 4. |
| 10 | Samuel Smith's Oatmeal Stout | 3; 5; 3,5; (3,5) | 11,5 | 9. |
| 11 | Fuller's London Porter | 4,5; 4,25; 3,5; (4,5) | 12,25 | 5. |
| 12 | Matuška Stout | 5; 4,5; 4; (3,5) | 13,5 | 2. |
Závěrem se dá říci, že jediná opravdu horší piva byly poslední dva stouty od Primátora a Kocoura. Nedávno jsem měl možnost přímé konfrontace Primátora ze sudu s mou variací porteru z roku circa 1850 a Primátor byl v kontrastu s mým pokusem doslova hnusný. Čekal jsem tedy horší projev, ale nakonec vyšel u mě asi o něco líp než Kocour, který ovšem zase nebyl tak prázdný. Tak i tak, můj favorit se píše s G jako Gambrinus.
Žádné komentáře:
Okomentovat