V Drosendorfu pronikáme do pivovaru Göller. Zahrádka pod pergolou u silnice není nijak úžasná a navíc není hezky. Později jsem se dozvěděl, že je vzadu za budovou nějaká mnohem hezčí, ale stejně asi nebyla otevřená. Hospůdka už není tak útulná jako u Wagnerů, nicméně pořád je obstojná. Líbí se mi, že jsme zatím nepotkali mezi stolními dekoracemi jedinou umělou rostlinu. Poroučíme si lagerbier, což je opět variace stylu kellerbier. Je dobře pitelné, tuším, že světlejší, se znatelnou chmelovou stopou. Jelikož je čas oběda, tak si objednáváme pokrm. V lístku koukám na Rohfleisch mit Linsen, aspoň mám ten pocit, že to tam bylo. Po týmovém brejnstormingu se jednoznačně shodujeme, že to bude divočina a určitě na šípkové omáčce. Samozřejmě mi obsluha přináší kotel čočky s typickými bramborovými knedlíky a k tomu Rauchfleisch, což by jednoho docela překvapilo. Dávám se do jídla. Jeden ze členů výpravy si poručí Leberkese. Když mu obsluha přináší sekanou, jen těžko skrývá svoje zklamání. Prý očekával smažený sýr. Tohle nebylo dobré, je potřeba začít se více soustředit.
 |
| Pívovar Göller |
Po další lagerbier rundě nabíráme suverénně kurz Schammelsdorf. Nevědomky si to mašírujeme panelovou cyklostezkou přímo do Straßgiechu, přitom se zájmem sledujeme probíhající automobilové závody. Start mají přímo u Schmerldorfu, kam jsme měli původně směřovat. My jdeme dál, ve Straßgiechu je jediná zajímavost zavřená, což jsem věděl dopředu, takže se nepokoušíme nic hledat a dáváme se prudce vpravo. Skupina je lehce rozhozená, ale byl vydán zákaz remcání pod pokutou. Stejně jsme si trasu prodloužili jen o necelé 3 km. Konečně dosahujeme Schammelsdorfu. Pivovar Knoblach nelze minout, utočíme na něj zbaběle z týlu. Zahrádka je prázdná, vstupujeme tedy do budovy. Hospoda je prostornější a je docela plná, místo si však bez problému najdeme. Po našem usazení začínají chmelové orgie. Na začátek objednáváme "nezvykle" Učko. Servíruje se tradičně ze soudku samospádem. Je to velice osobitý kus, hodně chmelu, opravdu hodně. Pro mě je to na samotné hranici snesitelnosti, možná už za ní. Ale vzhledem k tomu, jak jsou některé chmely těkavé, tak je to asi dobře. Těchto ležáků padlo během naší návštěvy asi nejvíce. Zakoupená lahvová verze byla naprosto otřesná. A údajně to není jen moje ojedinělá zkušenost. Doporučuji láhve vůbec nekupovat, raději si nechte stočit pivo do vlastního party soudku a ten vypijte co nejdříve.
 |  | |
| Knoblach Lagerbier Ungespundet | Knoblach Lagerbier Ungespundet |
Druhý kus byl podle mé nefunkční paměti nejspíš märzen Räuschla. Opět velice chmelené, tmavší pivo. Sladové projevy praženého chleba a oříšků jsou hodně upozaděny chmelem, takhle nějak bych si představoval märzen.
 |  | |
| Knoblach Räuschla Märzen | Knoblach Räuschla Märzen |
K pivu určitě přišlo vhod i něco k snědku, bohužel si nepamatuji, co přesně jsme si dávali, ale určitě to bylo poctivé a dobré. Obsluha by mohla chodit častěji, ale asi byla zaměstnána naplno točením, protože produkovala lehčí nadmíry.
 |
| Podmírák v Knoblachu |
Ochutnal jsem i místní dunkel. Lehce světlejší provedení, tak akorát. A zase dost chmelené, víc než kterýkoliv dunkel, co jsem pil. Zajímavé a dobré. Věřím však, že by českému pivaři sypání chmele v pivech z Knoblachu mohlo docela vadit, resp. by z toho byl určitě v šoku.
 |
| Výrazně chmelený dunkel |
V Knoblachu jsme strávili poměrně hodně času, už máme dost a ještě se nestmívá. Náš výlet tedy není u konce. Marš přes Litzendorf do Geisfeldu, kde nás čekají dva další pivovary.
 |
| Kdepak! To jen opouštíme Schammelsdorf. |
Žádné komentáře:
Okomentovat