Už to tak vypadá, že se mi v polovině ledna na stole objevily dvě nádoby tohoto vánočního piva a hned ve velkém tři čtvrtě litrovém balení. Jednu lahev jsem si nechal narychlo přivézt z Brusselu, protože i v předraženém Templu pro turisty v centru ho mají levnější než v Brně (v Makru mají momentálně jen červený). Druhou přinesl můj známý, říkejme mu třeba Vladimír U. Ostatně, právě on si koupi čerstvé sedmičky vyžádal, ta jeho už totiž měla před časem páté narozeniny. Data minimální spotřeby byla 2013 a 2018. Když už bylo pivo na stole, tak jsme ho otevřeli.
 |
| Nalevo ročník 2008, napravo 2013 |
Konfrontace dopadla i nedopadla dle očekávání. Oba kusy měly na první pohled podobnou barvu. Mladá verze byla ve vůni obyčejná a i v chuti bylo cítit celkem nepříjemné estery/fenoly laděné do weizenu či sezónního piva. Pro mě nepříjemný pocit v ústech. Zato pětiletka voněla a chutnala nádherně po čokoládě. Výrazně a značně, ale ne tak autenticky a až uměle jako třeba čoko stout od Rogue. Tohle bylo skvěle zakomponované do piva. Byl cítit lehce alkohol, což nebylo na škodu. Pivovar Chimay doporučuje nechat pivo chvíli vyzrát ve sklepě a my jsme se divili, proč ho pouští nepřipravené vůbec na trh. Ten rozdíl byl totiž obrovský, mladá várka vedle té staré vypadala jako chudý příbuzný. Srovnání dokonce vyvolalo reakce, které nebyly pro nestařené pivo moc lichotivé. A ono je to opravdu skoro na nižší úrovni než Starobrno Reserva. U mě tedy určitě, díky weizen tónům a s přispěním kontrastu příjemných chutí vyzrálého kusu. Špatný výstup vylepšil výrazně francouzský sýr s modrou plísní, který mu dal úplně jiný, příjemný rozměr. Pokud už tohle Chimay musíte pít čerstvé, doporučuji rozhodně s podobným vyzrálým sýrem. Ejl školený 5 let ve sklepě žádnou náhradu chuti nepotřeboval, byl sám o sobě výborný.
Žádné komentáře:
Okomentovat