Tenhle skvost jsem dostal od známého jako dárek k Vánocům v rámci nečekané belgické ochutnávky, o které jsem psal před nedávnem. Tímto mu ještě jednou děkuji. Jedná se opravdu o vzácnost. A to nejen proto, že po zásahu skvělé neviditelné ruky trhu tento výborný a legendární pivovar přestal v roce 2003 existovat. První várku uvařili v roce 1967 ke 40. výročí smrti Thomase Hardyho. Tato verze byla o něco slabší a po proběhnutí primárního kvašení byla při zbytkovém cukru, na kterém začíná kvasit běžná dvanáctka, stočena do sudů po sherry. O rok později se pivo začalo oficiálně prodávat, ale už tuším v pozměněné verzi, ještě silnější, nepatrně tmavší a stařené v jiných sudech. Chutě sherry tak prý vystřídaly chutě portského. Pivovar přestal Hardyho ejl vařit v roce 1999, a právě poslední ročník 1999 koupil kdysi onen známý v brněnském Carrefouru. A nekoupil naštěstí jen jeden. Pivovar O'Hanlon's zkusil v roce 2003 produkci oživit, ale Klausem popisovaná a uctívaná tržní hamižná ruka ho opět v roce 2008 usmrtila. Výroba takového ejlu opravdu není nic jednoduchého, navíc pivovar doporučoval pivo otevřít nejlépe až po 25 letech a tuším ne dřív jak po 3 nebo 5 letech. Ale ta námaha trpělivost stojí za to. Nyní již máte dostatek indicií a můžeme přejít k ochutnávce samotné.
Barva piva byla hnědá s červeným nádechem a absolutně čirá. Usazeniny na dně tvořily tmavý, pevný a neprůhledný film, který se dal jen těžko porušit. Až v poslední sklenici bylo pár pevných tmavých šupinek. Okamžitě byl cítit lahodný rozinkový nástup, výrazné tóny portského, dále tmavé ovoce, datle. Aroma příjemně doráželo po celou dobu konzumace a doplňovalo krásně sladkou a jemně hřejivou chuť. Tělo piva bylo dobře stavěné, ale žádná chemie, kreatiny, steroidy a růstové hormony. Závěr byl lehce nahořklý, ovocný a pochopitelně lepivý. Milovníci portského i rumu by tohle pivo jistě ocenili, protože je podobné, ale mnohem lepší. Všechny zúčastněné pivo nadchlo a to tak, že si ho jeden z ochutnavačů pod mým vedením uvařil v mém skromném domovaru. Teď už mi 11. dnem blokuje spilku a aspoň týden tomu tak ještě bude. Bylo nutné získat prostřednictvím sypání sladu tak hustou mladinu, že i po dosažení potřebné stupňovitosti sladiny vyteklo ještě circa 15 l další sladiny na výsledné pivo o stupňovitosti 13,5 EPM. Takže jsme udělali dvě várky, primární Old Ale a sekundární party gyle AK. Přesně tak to prý dělal i pivovar Eldridge Pope. Převážnou část Old Ale dostane za 18 let podsládkovo novorozeně a AK bude prolito hrdly hned po našem návratu z Brusselu a Porýní.
Žádné komentáře:
Okomentovat