Po minulých vynikajících a velmi užitečných recenzích perských piv jsem obdržel stovky dopisů na účet hrazený adresátem. V mnohých jste mi pravděpodobně děkovali za můj přínos českému internetu. Mezi vším tím blahořečením, nekonečnou chválou a vyznáváním lásky se však jistě občas objevili i tací, kteří vyjádřili svoje pochybnosti. Pochybnosti nad mými znalostmi, pochybnosti o původu perského piva a pochybnosti o dalších málo podstatných maličkostech. Myslím si, že po desetiletém studiu arabistiky se zaměřením na pivní kulturu na filosofické fakultě v Ostravě mám právo, abych opravdu věděl a znal. Čili bych na podobné poznámky neznabohů snad ani nereagoval. Přidávám raději další cenné zkušenosti z degustace ovocných perských piv. Jak taková piva vznikají, ptáte se? Inu, do klasického perského Lambiku přijdou klasické perské ovocné plody. Mezi ty nejtradičnější pouštní plodiny patří višně a maliny. Sem tam se setkáváme i s arménskou variací na perské ovocné pivo, kdy se do Lambiku přidávají meruňky, ale obecně se v posledním století meze fantazii nekladou a tudíž je možné narazit na opravdu rozličné ovocné Lambiky. My jsme se při svém bádání zaměřili pouze na onu klasiku s višněmi a malinami.
3 Fonteinen Kriek z roku 2014 se vyznačovalo hezkou červenou barvou, výraznějším charakterem divokých kvasinek bretanomyces, dále vonělo po višních, v ústech bylo na perské pivo poměrně plnější a méně kyselé.
U Girardin Kriek s datem expirace 2015 naopak stopy divokých kvasinek nebyly patrné. Višně byly cítit intenzivně, takhle nějak bych si představoval višňový kvas. V chuti hořké a poměrně málo kyselé, opět překvapivě plné. Dosti pitelné pivo. Obsah višní pouze 150 g/l.
Těmto pivům jsem dal tři hvězdičky Calex, bohužel jsem si však nepoznamenal z kolika, resp. jaké bylo maximum. Nicméně to byla určitě u mě ta lepší kyselá ovocná piva v ochutnávce. Třetí pivo Oude Kriek Hanssens Artisanaal z roku 2012 expirace 2032 bylo dost špatné. Bylo celkem tmavé, ale především páchlo. Podle mého názoru se v chuti nepříjemně projevovalo mléčné až octové kvašení a tudíž bylo hodně a nepříjemně kyselé. Charakter kyselosti trochu připomínal nepovedené oud bruin, což nemám u perských piv rád, navíc tam byla na pozadí i ta nasládlost. Kyseliny při pití pálily otravně v hrdle. Vzorek chutnal jen jednomu ochutnavači ze čtyř a něco mi říká, že to byl náš dobře známý žid.
Piv na nás čekalo ještě dost a tohle mi určitě hezky hnulo senzorikou někam na okraj časoprostoru, takže vnímání kyselosti asi bylo rázem mimo. Tomu také nasvědčuje fakt, že u dalšího piva, kterým bylo Cantillon Kriek z roku 2013, jsem jeho obvyklou vlezle výraznou kyselost nevnímal. Obecně toto višňové moc nemusím, ale tentokrát mi nevadilo. Čirá rubínová jiskra, ostře kyselá višňová vůně. Šumivé, středně kyselé, mírně hořké, dobré. Dvě, možná dvě a půl hvězdičky Calex.
Oude Kriek Vielle z Beerselu 2008 obsahoval dle etikety uctyhodných 400 g/l. Škoda, že bylo ještě stále zakalené po převozu lahví. Višně samozřejmě cítit byly. V chuti bylo středně kyselé. Trochu mi to připomnělo pokus o tmavé višňové pivo jednoho známého. Další dvouhvězdičkové.
Šampion z minulého kola De Ranke nám představil svůj známý Kriek De Ranke z dubna 2014. Vrátili jsme se tedy dopředu v čase, ale toto višňové stejně není úplně typicky perské. Jedná se o částečně ušlechtile a částečně spontánně kvašené pivo se 7 % alkoholu. Z počátku se používaly pro výrobu tohoto piva kvasnice z pivovaru Rodenbach a později kvasný kmen z Francie, který však neměl divoký charakter. Při pokusu vyrobit kriek, podobný vzoru z pivovaru Crombé, nebyli sládci s výsledky spokojeni. Po experimentech dospěli k výrobnímu postupu, kdy uvaří jednou za rok novou várku za použití čistého kvasného kmene z Francie a tuto várku smíchají se starým kyselým pivem. Část této směsi přečerpají do jiného tanku, kam přidají višně, zbytek směsi nechají opět samostatně vyzrávat po celý rok v kyselý mok. Jakmile je pivo s přidanými višněmi připravené, přidají k němu ještě asi 30 % čistého perského Lambiku z pivovaru Girardin a pivo lahvují. Tento složitý výrobní kolotoč bohužel způsobuje, že pivovar vyrobí za rok pouze 1500 lahví tohoto višňového piva. V minulosti jsem měl zkušenosti s tímto pivem liché, jelikož na mě bylo hodně kyselé a aromatické, pitelnost mi tehdy připadala horší. Včil mi přišlo kyselé tak akorát, bylo pěkně aromatické, ovocné a divoké funky tóny se snoubily dohromady v něco jako rybíz, v ústech bylo hezky suché, vyvážené. Složitější, přesto přijatelně pitelné. Tentokrát mi sedlo podstatně lépe.
Ale teď zase zpět do minulosti. Obyčejný Kriek Boon 2007 (tuším pár let po expiraci). Vůně višňového kompotu předznamenávala pokročilé stáří ovocňáče. Tmavý vzhled s hnědým nádechem, chuť čisté lahodné višňové šťávy, úplně bez kyselosti (nebo jsem ji prostě po Hanssens nevnímal) a s lehkou sladkostí. Dále se projevovala mírná hořkost a alkohol. Nepěnilo, neřezalo, bylo takřka bez sycení. V podstatě chutnalo jako naředěná griotka.
Oude Kriek Boon 2008 je vypečenější sestřička předchozí višně. V současné době je dle mého názoru tato edice o dost lepší než obyčejná a to i v čisté podobě Géze. U tohoto staršího piva bylo po otevření cítit něco jako korek, potom zelené ovoce. Bylo to takové nepříjemné. Dále se objevil venkov (hnojiště či chlív) a zvěřina. Ve zkratce to bylo jako zpocený jelen s višní mezi půlkami. Barva světlejší než předešlý kus a s jiskrou, chuť rozhodně kyselejší a se zeleninovým dojezdem kořene petržele. Zase nepříjemné. Pokud bych váhal nad madeirizovaným předešlým kusem, tak tady mám jasno - čerstvé u mě vede na plné čáře, tohle opravdu nebylo ničím zajímavé.
Hop a je tu malina nebo malinové od Boona - Framboise Boon 2007. Opět tři roky za fotoaparátem ruské značky. A opět vonělo a chutnalo jako malinová šťávička, tentokrát byl cítit i lehký doprovod kyselin a přijatelná trpkost. Pivo lámalo světlo směrem k hnědé, bylo tedy dosti tmavé. Při popíjení jsem měl pocit, že pojídám konzervu malin říznutou pálenkou. Pivo bylo zprvu lehce ostřejší na jazyku, ale ne alkoholické, pak medové, zkrátka madeirizované. Chutnalo.
Poslední pivo byla zase malinové Framboise Girardin jenž expiroval v roce 2014. Malinová vůně byla opravdu velmi intenzivní, dokonce jsem použil slovo "ultra", což dělám velmi nerad. Kyseliny byly, sladkost ne, hodně prokvašené, po předchozích madeirách se zdálo být skoro vodové. Hezky šumělo. Dobré.
Závěrem bych chtěl jen hystericky vykřičet, že jsem to říkal a říkám to znovu. Ovocná perská piva budu vždy raději pít čerstvá, protože skladování je hazard. Samozřejmě můžou být výjimky, jako třeba Cantillon, kde je standardní kriek většinou šílený už od stočení. Abychom nebyli překyselení, tak si příště dáme raději nějaká hnusná piva z Polska. Zápisky jsem sice ztratil spolu s úmrtím mého telefonu, ale vzhledem ke kvalitě těchto parádiček to nejspíš zvládnu popsat zpaměti i po více než roce a půl. Díkyčau.
Žádné komentáře:
Okomentovat