Letos jsem již po několikáté navštívil Bamberg a jeho blízké okolí. Myslím, že by se dal náš výlet tentokrát považovat za nejšťavnatější. Vše jsem předem pečlivě připravil. Měl jsem řadu doporučení, navíc se na serveru pivnici.cz začaly objevovat reportáže z míst, kam jsem měl naplánované vyrazit. Mohl jsem tedy výlet patřičně "doladit". Bylo nutné splnit požadavek návštěvy Bambergu, který přišel ze strany nováčků. Proč ne, už ho vlasntě známe jako svoje boty a minimálně 4 pivovary stojí za hřích. Check-in ubytování, v levném hotelu nad prodejnou hudebních nástrojů na Luidpoldstr., se nám na první pokus nevydařil. Na místě byl pouze Ukrajinec. Anglicky nemluvil, německy asi ještě hůř než my, naštěstí jsme východním blokem kovaní, takže nebyl problém pochopit, že šéf je mimo a vrátí se nejdřív do hodiny a půl. Keesaman byl jasná volba. Skvělý pils na stojáka, někdo si dal bláhově i jiná piva, ale celkově paráda. Vracíme se zpět, vstupujeme ve třech do obchodu, dva čekají v autě. Úplně jiný pohůnek volá majitele, ten na nás mluví pouze německy, naštěstí všemu rozumíme. Ubytujeme se a hrrr Zum Spezial. Madam nás usadí ke stolu, dáváme zkušeně "U". Je vynikající.
Dle záznamu v telefonu je pěna standardně velmi trvanlivá, pivo jemné, krásně chmelové až do květinových tónů. V chuti nejdříve nastupuje velice lehká uzenost a pak se projevuje výrazná, ale vyvážená chmelovost. Postupně se rozvíjí až do trpkých rozměrů. Pije se to dobře jako HROM!
Po Účku přišla další Účka, někteří kontrují Rauchbierem, k tomu všemu vydatné jídlo. V Bavorsku je zvykem podávat porce, ze kterých by se přejedl i medvěd. Po tomto lehce pozdním obědě vyrážíme zpět na Wunderburg strasse, kde jsme si po příjezdu dopřávali Herren Pils v pivovarské restauraci Keesmann. Zamíříme si to však do pivovaru naproti, do Mahrs bräu. Uvnitř je plno, takže si bez rozpaků otvíráme zahrádku. Stačí jen otřít stolky od vody a pohodlně se usadit. Pivo jsme si donesli od okýnka v uličce hezky čerstvé, přímo z dřevěného sudu. V případě jídla se už nechámváme rádi obsloužit ochotnou servírkou, oděnou v tradiční bavorský převlek.
Po té, co jsme hrdlem prohnali několik výtečných Úček a znovu se přejedli, máme pocit vrcholné blaženosti. Neradi opouštíme vyhřátá místečka na chladné zahrádce, ale musíme dál. U Schlenkerly pijeme po jedné rundě, objevil se tu systém žetonů, náš nejlepší stůl u okýnka je plný a celkově je tu přelidněno. Naštěstí naproti v našem oblíbeném pondiku Scheiner's Gastsuben mají jeden volný stoleček přímo na zahrádce. Už to začíná být trochu rozmazané, ale tuším, že někteří vdechli opět nějký ten žvanec a všichni jsme ochutnali aspoň jedno Účko od St. Gerogen. Všechna tahle piva jsou notoricky známá, Mahr's je na místě naprosto famózní, osobitý a vyrovnaný (slad, chmel, kvasničné produkty,...), z láhve mi připadá horší, ikdyž je čerstvá. Schlenkerla je rozhodně nejpitelnější pivo s kouřem, atmosféra na místě tomu jen přidává, u okýnka naráží jeden Fass za druhým, pivo teče proudem. St. Gerogen je skvělý keller, mohutně chmelený, na chmelovosti však ztrácí s časem skaldování velice rychle, pak se prosazují tmavší slady (oříškovost, snad až do topinek). Tak je tomu ostatně i u řady dalších kellerů z této oblasti.
Po té, co jsme hrdlem prohnali několik výtečných Úček a znovu se přejedli, máme pocit vrcholné blaženosti. Neradi opouštíme vyhřátá místečka na chladné zahrádce, ale musíme dál. U Schlenkerly pijeme po jedné rundě, objevil se tu systém žetonů, náš nejlepší stůl u okýnka je plný a celkově je tu přelidněno. Naštěstí naproti v našem oblíbeném pondiku Scheiner's Gastsuben mají jeden volný stoleček přímo na zahrádce. Už to začíná být trochu rozmazané, ale tuším, že někteří vdechli opět nějký ten žvanec a všichni jsme ochutnali aspoň jedno Účko od St. Gerogen. Všechna tahle piva jsou notoricky známá, Mahr's je na místě naprosto famózní, osobitý a vyrovnaný (slad, chmel, kvasničné produkty,...), z láhve mi připadá horší, ikdyž je čerstvá. Schlenkerla je rozhodně nejpitelnější pivo s kouřem, atmosféra na místě tomu jen přidává, u okýnka naráží jeden Fass za druhým, pivo teče proudem. St. Gerogen je skvělý keller, mohutně chmelený, na chmelovosti však ztrácí s časem skaldování velice rychle, pak se prosazují tmavší slady (oříškovost, snad až do topinek). Tak je tomu ostatně i u řady dalších kellerů z této oblasti.
K zakončení zběsilé páteční etapy už nám zbývá jen poslední naplánovaný bod naší pivní trasy. Café Abseits. Naštěstí není moc daleko od našeho ubytování. Abseits bylo spíše zklamání, příliš netradiční, neútulné, moderní, ale pro obyvatele Bambergu určitě zpestření. Bohužel si na závěr dáváme nejsilnější piva. Po paměti to jsou průměrný nebo podprůměrný märzem, na jehož název si nevzpomínám, jakýsi podivný porter, co chutnal jen mně a pak nějakou tu německou "Ameriku". Naštěstí to máme vše dohromady, od každého jen kus. Moje unavené poznámky obashují následující: "Hopfenstopfer Kitra ejl- mladina, slaďoučké, nedobré; Holy shit Schoppe bräu - mango a mandarinky v sirupu, docela dobré barleywine; Hoptimum PA - nic moc, v pořádku a pitelné."
Máme to za sebou, honem do postele, zítra vstáváme a honíme autobusy směr Drosendorf.
mlask
OdpovědětVymazat