Sierra Nevada Pale Ale

Styl: pivo (svrchní kvasinky)
Výrobce: U.S.
EPM: max 20
C2H5OH: 5,6 % objemových
Místo, způsob konzumace: Tajné místo, havlované 0,355 l - DMT 20.08.2016
 

Tak je to konečně zde. Neskutečný počet lidí se na mě obracelo s otázkou, kdy konečně ochutnám a zveřejním recenzi na americké pivo Sierra Nevada Pale Ale, aby si ho tedy případně mohli v hospodě dát, jelikož na mě dají. A když už někdo dává, tak má koukat, aby dal a já, jak tomu mnohdy je, nedám, takže si ho budou muset koupit sami. Pivo jsem koupil velice levně a lacino, tedy ve srovnání s jinou méně průmyslovou "Amerikou". Aby měl experiment co možná největší vypovídací hodnotu, věnoval jsem přípravám maximální pozornost a vychladil jsem pivo přirozenou cestou - v mrazáku. To je velmi důležité, protože způsob a rychlost vychlazení má, dle mého dobrého známého, na chuť zásadní vliv. Ke správnému rozehřátí senzoriky jsem zvolil metodu vyvinutou nejznámějšími českými ochutnavači. Adresa blogu mi teď vypadla, ale když vlezete na internety, tak na ně určitě ve spojitosti s pivem hned narazíte. Jimi inspirovaná senzorická rozcvička spočívala v propláchnutí úst pořádně kyselým a slaným ovocným perským pivem Timmermans Oude Kriek, dále jsem pozřel několik deci mocnářského stoutu, který byl stařen na kafrovém dřevě a nakonec jsem se nabudil silnějším dvojitým IPA s chmelem Citra a přídavkem chilli. Pivo v mrazáku se zatím dostalo na svoji provozní teplotu, takže jsem rychle dopil půl lahve mé nejoblíbenější karamelové rašelinové whisky (mimochodem je sladká) a mohlo se jít na věc.

Pivo jsem si nalil do špičkové výběrové sklenice, kterou mi k těmto účelům zapůjčila firma CIPELF a která se mi při mých sommelierských dobrodružstvích osvědčila nejlépe. Pěna je krásná, smetanová a hebká jako šála značky Silk&Cotton, vyrobená ze 100% polyesteru. Její trvanlivost je docela obstojná, i když to z fotografie příliš nevypadá. Opadla totiž při pořizování onoho beerfíčka, ale s tím dnešní výrobci prostě musí počítat a přidat ji pár minut života navíc. Chuť piva je čistá, vůně evokuje sladkost, karamelové slady jsou znát, vše je hezky provoněné decentním chmelem Cascade. Hořkost je dobře vyvážená, jako Brněnská přehrada, když do ní vylijete půl litru piva Hektor. Zbytek piva ze sklenice s úsadou kvasnic je mírně trpký a nakyslý. Kupte si to, je to fajn.

Poezie s pěnó v krokodýlím městě

Šalom. Po dlouhé odmlce vám přináším kvasné zvěsti z jarem rozpáleného vídeňského satelitu. Moje nová víra mi dovoluje vypít maximálně dvacet piv denně, takže jsem se přeci jen nemohl ochutnávání a recenzím věnovat tak obšírně, důkladně a svědomitě jako jiné známé presentace nebo chcete-li ziny na internetech a BýBýeSkách. Stejně jsem však pár těch kousků ochutnal a nejlíp mi šmakovalo na skotské vysočině, ale o tom snad jindy. V ČR už je to horší, nicméně pivní situace zdá se býti z pohledu obyvatele Kometa city za posledních pár měsíců celkem příznivá. Je možné doporučit světlá piva českého typu (hanlivě ležáky nebo biofyzikálně zavádějícím výrazem spodně kvašená) ze Slavkova, která mají většinou poměrně vysokou kvalitu. V tomto pivovaru navíc často vaří svoje povedené Šaliny a Pelica investor hospod Albert a Zastávka. Zvláště bych vypíchl slavkovskou 10, kterou údajně mají stabilně v Junk Foodu. Nedávno jsem tuto desítku ochutnal U Tří ocásků, kam občas chodím přednášet o výhodách nacistické ideologie (zdejší OSB deskami obložené toalety jsou k přednáškám jako stvořené). Výraznou obilností připomínala jihobavorský helles, což by mohlo někomu vadit, ale mně chutnala moc. Když už jsme zmínili toho Alberta, tak ten si ve spolupráci s hospodou Schrott nechal od Čeňka Jiřky A/K/A Jirky Čorky uvařit bez dekokcí světlé pivo. Název Helles Bells je údajně inspirovaný písní kapely Tesla/Edison a Čórkař do něj pod taktovkou autora receptu Biru Kudasai nasypal přiměřeně můj oblíbený chmel ze Spaltu (jiný německý chmel prý nebyl k mání). IBU má být myslím okolo 20, bylo použito dost chmele na pozdní chmelení, takže se Splat poměrně dost projevuje v chuti a zároveň není cítit žádná vada, typická pro standardní Pegas piva. Mezi kvalitní piva, která se občas objeví třeba v Ochutnávkové pivnici nebo v Hluché zmiji, patří samozřejmě i klasické počiny (H8, H11) z pivovaru Hendrych. V moderním trendu vlastních piv na zakázku se zhlédla i Hluchá zmije, kde si nechal investor sestavit recept opět Biru Kudasaiem a následně ho poslal do pivovaru Holendr. Synci v Holendru se sice divili, že by měli sypat jen světlý slad, jak to dělají normální lidi, ale nakonec na to přistoupili a pivo uvařili. Pokud si dobře pamatuju, tak šlo ŽPČ do chmelovaru i do tanku (resp. do torpéda).

Hluchá zmije 12