Veni, vidi Orval

A hned desetkrát. Před nějakým časem jsme se známými popíjeli pár lahví belgického piva Orval. Nakoupil jsem nějaké kusy v jistém velkoobchodě, přičemž některé lahve byly podle data stočení poměrně uleželé. Byly mezi nimi dvě lahve se stejným datem stočení. Po otevření chutnalo pivo úplně obyčejně, zapomněli do něj zjevně dát divoké kvasnice Brettanomyce Bruxelensis. Za tohle by mi sběratelé utrhli obě ruce, ale my jsme se rozhodli, že si druhou lahev dáme v rámci větší degustace, která měla proběhnout po překročení data minimální trvanlivosti jednoho z Orvalů koupeného v roce 2010 v Belgii. S časem jsem ještě postupně dokoupil aktuální ročníky, takže se nám nakonec sešlo na ochutnávce v únoru 2015 celkem deset lahví tohoto skvělého piva.

První šly na řadu lokální extrémy, tedy nejmladší a pak nejstarší vzorek. Orval s datem lahvování 20/09/2014 byl čerstvý, cítit byly především divoké kvasnice, bylo hodně sycené, příjemně nahořklé, prostě nic překvapivého pro zkušené píče Orvalů, jakými bez pochyby my tři jsme. Nejstarší Orval byl lahvován 13/08/2008 a byl tedy dávno "prošlý". Přestože nebyl jako jeden z mála odstátý, ale roztřepaný přepravou v MHD, byl o poznání čirejší. Usazenina totiž byla za ty roky slušně soudržná. Pěna se, na rozdíl od čerstvého kusu, docela rychle změnila na "jarovou" a pak okamžitě opadla. Projev byl ovocnější, aroma divokých kvasinek potlačené. V chuti bylo pivo uhlazenější, s lehkým náznakem citrusů a něčím trochu nepříjemným, co mi většinou u belgických piv připomíná mýdlo. 6,5 let v lahvi je zkrátka na pivu znát.

Etikety se za 6 let příliš nezměnily

Stařec z roku 2008

Na fotografii níže je možné spatřit etiketu s českým překladem. Tehdy pojem Dry Hoppingu nebyl ještě mezi obyčejnými lidmi známý (dokonce ani mezi domovařiči), zde ho přeložili jako "Chmelení za čerstva". Je zjevné, že byl tento kousek zakoupen v prodejně pod Petrovem, která už dnes není dávno v provozu. Tenkrát to bylo snad jediné místo se slušným výběrem belgických piv v Brně, dokonce zde pravidelně mívali i točená piva z Belgie a bohužel i tehdejší kanální produkt z Želivu (pivovar dnes už provozuje myslím někdo jiný). Sentimentální nostalgie.

Český popis

Pak jsme již pokračovali v ochutnávání vzestupně od druhého nejstaršího po druhého nejmladšího zástupce. 14/01/2010, Orval který měl známý po celou dobu v lednici s potravinami, byl hezky čirý, aroma intenzivně kořeněné, divoké kvasinky byly skoro neznatelné. Dále byla cítit sušená rajčata a pivo mi vůbec Orval nepřipomínalo. Charakteristická hořkost až trpkost také úplně chyběla, naopak byl přítomen mimo koření ještě med a něco jako cedrové a borové dřevo.

19/05/2010, pivo opět čiré, podobné ročníku 2014, divoké kvasinky jsou cítit, ale mají kultivovanější projev. Mně toto pivo chutnalo asi nejvíce.

19/10/2011, jednalo se o pivo, které jsme pili již před pár lety a nemohli jsme v něm absolutně rozeznat Orval, protože bylo jako obyčejný a průměrný ejl. A chutnalo podobně i nyní. Bylo dost čiré, medové, bez jediné známky aroma a chuti Brettanomyces kvasinek, s nízkou mírou sycení. Pivo nám tentokrát všem chutnalo, což nás překvapilo, bylo lehce cítit koření a velmi vystupoval chmel, na rozdíl od minulé lahve bez Brettanomyces. Příjemné, docela jsme si to užívali.

Orval bez divokých kvasnic, hezky vyvážený ejl.

10/10/2012, díky klasicky velkému sycení, způsobenému vysokým prokvašením pomocí Brets kvasinek, byla pěna mohutná a trvanlivá, jak jsme u Orvalu nebo Hrnečku vař zvyklí. Chuť byla prostě taky Orval.

Jedna lahev DMT 21/5/2013 a dvě lahve DMT 10/10/2013, které se nám sešly zřejmě ze stejného zdroje. Sycení jako v předešlém případě, stejně tak i přítomnost Brettanomyces, natrpkle hořké, koření je přebito charakterem chuti a aroma divokých kvasinek.

12/07/2013, opět nic zvláštního, standardní Orval.

Dobojováno

Pozn.: Ti, kdož neznají pivo Orval a jeho postup výroby, nechť vezmou na vědomí, že se pivo vaří jako běžný ejl za použití belgických, německých a slovinských surovin. Mladina je navařena na sílu pouhé desítky, ale přisype se do ní cukrkandl na konečnou stupňovitost 12,8 °P. Po primárním kvašení za použití běžných pale ale kvasinek se pivo stočí do tanků, kde leží tři týdny na balících hlávkového chmele (dry hopping - chmelení za studena). V tomto stádiu se přidá další směs kvasnic, která obsahuje i zmíněné Brettanomyces. Následně se pivo prožene odstředivkou, kde se sládek zbaví kvasnic a chmelových částeček z piva a společně s dozáží čerstvých kvasinek a roztoku cukrkandlu jde pivo do lahví. Pak se pivo ještě po dobu šesti týdnů nechá dozrát v lahvích přímo v pivovaru a může jít do prodeje. Více viz zde.