Byla přesně polovina března. V lesíku Lužánky, nejstarším brňáckém parku, můžete tou dobou zažít spoustu zábavy. Zrovna jsem z okřídlených dělal lezoucí hmyz, když mi najednou někdo zaklepal na rameno. Otočil jsem se a hned jsem je poznal. Byli to ti dva podivíni, co si před nedávnem ve Zmiji narazili vlastní soudek z Schammelsdorfu. Obchodní cestující a námořník. Povídají, prý jestli s nimi nezajdu na pivo, že dovezli čerstvou várku z jižního Bavorska. 80, 82, 83 a 85, což jsou směrovací čísla oblastí, jak mi bylo vysvětleno. Já na to, že prý ano. Tak jsme šli. Nebylo to daleko. První mi na stole přistál, přímo z lahve točený, Augustiner helles. Dobře ho znám, vozili jsme jej pravidelně. Pivům helles jsem nikdy moc neholdoval, na chuť jim přicházím postupně až v poslední době. Ze sudu na místě je to trochu o něčem jiném, ale když tohle bylo před chvílí vyrváno sládkovi z ruky akorát při stáčení, tak jsem šel směle do toho. Augustiner Lagerbier Hell má dosti světlou barvu, je průzračný, v chuti obilný, bez známek výraznějšího chmelení (narozdíl od pilseneru by neměl být chmel v tomto stylu moc cítit) a pH mi připadalo lehce nižší (pivo mírně kyselé).
Augustiner helles jak vidno |
Druhé na řadu přišlo světlé z Tegernsee. Ačkoliv to z fotografie není příliš patrné, bylo to nejsvětlejší pivo večera. Velice lehké, osvěžující, tentokrát bez kyselosti se stejným obilným dojezdem.
Tegernseer Hell | Tegernseer Hell |
Třetí pivo byl silnější speciálek opět z Tegernsee. Dostal jsem pouze šnýtek. Spezial je silnější v chuti, plnější, méně suchý a méně obilný než klasické helles.
Řadu světlých mnichovských piv zakončilo pivo z pivovaru Hofbräuhaus Traunstein. Zdálo se být nejtmavší z předešlých kusů, hutnější, chmelenější téměř bez obilnosti, dobře vyvážené, pro českého pivaře asi nejschůdnější.
Světlé z Traunsteinu |
Další průběh akce už byl ve znamení lehké opilosti, kdy se popíjela různá piva. Pročistil jsem se ještě jedním helles z degustační skleničky a zkusil přesedlat ze světlých na tmavá mnichovská.
Úlitba posvátnému svítidlu | To není Kölsch |
Nejdříve jsem sáhl po mém oblíbeném Ayingeru Altbairisch Dunkel. Připadal mi tentokrát trochu rozházený (sladký?) a chmelenější. Pořád dobré pivo.
Ayinger Dunkel |
König Ludwig Dunkel je vlajkovou lodí pivovaru na hradě Kaltenberg. Čerstvý je opravdu slušný i z lahve, sladový, voňavý, vyvážený karamel a praženost, často s dobrou chmelovou stopou. Točený na místě je nesrovnatelný s lahvovou podobou, ale o tom až v dalším příběhu.
Král Luděk | Král luděk |
Český občan si určitě mnichovské helles při prvním setkání nezamiluje, mnohé však minimálně neurazí. Styl dunkel na tom asi bude v tomto ohledu lépe. Já se rád napiju obojího a takový dunkel z kameniny v chaldnějším období může být někdy velice příjemnou záležitostí.
Bylo nás pět, ale i tak se toho nevypilo málo. |
Žádné komentáře:
Okomentovat