Ochutnávka perského piva I

V dávných urdobách, kdy ještě hlavním městem Perské říše byla metropole s názvem Lambic, vzniklo pradávné a prazvláštní pivo se stejnojmenným názvem. Přesné údaje o vzniku piva Lambic však dosud nikdo nedohledal. Nicméně je obecně známo, že jeho pití bylo z počátku výsadou králů, kteří jej popíjeli při příležitosti svých vítězství. V průběhu islamizace východu postupně výroba upadala a dnes zde již prakticky neexistuje. Naštěstí mnoho potomků původních obyvatel Perské říše přesídlilo do Brusselu a společně s nimi se tak dochovalo toto vzácné a jedinečné pivo až do dnešní doby, kdy zažívá v poslední dekádě obrovský bum. Více o historii můžete jistě najít na blogu Rona Cukety - Shut up about Barclay Perkins.

Lucky Bastard - Honey

Před časem mě oslovil sládek a zakladatel hrncovaru Lucky Bastard, jestli bych se nechtěl podílet na sestavení receptu ejlu ze speciálního medového sladu z Kanady. Pivo to mělo být lehčí a méně chmelené, aby v něm vynikl právě zmiňovaný medový slad. Vedle dvou základních sladů se v sýpání objevil malý podíl sladu medového. Bohužel nebyl čas na domácí experiment v menším měřítku a zkušenosti nebyly žádné, takže jsme museli věřit internetům. Dnes bych zkusil přysypat medového sladu asi více. Do chmelovaru šlo přiměřené množství Simcoe, který má velmi dobrý poměr hořkých kyselin a kohomulonu a na aroma pak můj oblíbenec Cascade.

Pivo jsem pil pouze v lahvové podobě. Na pohled bylo kalné, vonělo docela hezky a v ústech bylo lehké. Bohužel, jak to často u různých druhů Pale Ale z Lucky Bastarda bývá, bylo svíravě hrubě kvasničné a těžko jsem tak mohl vnímat více chmel natož medovost. Asi bych nechal pivo déle odležet a uzrát nebo raději použil úplně jiné kvasnice. Možná je taky problém v lahvování a z KEGu by pivo chutnalo čistěj.

Veni, vidi Orval

A hned desetkrát. Před nějakým časem jsme se známými popíjeli pár lahví belgického piva Orval. Nakoupil jsem nějaké kusy v jistém velkoobchodě, přičemž některé lahve byly podle data stočení poměrně uleželé. Byly mezi nimi dvě lahve se stejným datem stočení. Po otevření chutnalo pivo úplně obyčejně, zapomněli do něj zjevně dát divoké kvasnice Brettanomyce Bruxelensis. Za tohle by mi sběratelé utrhli obě ruce, ale my jsme se rozhodli, že si druhou lahev dáme v rámci větší degustace, která měla proběhnout po překročení data minimální trvanlivosti jednoho z Orvalů koupeného v roce 2010 v Belgii. S časem jsem ještě postupně dokoupil aktuální ročníky, takže se nám nakonec sešlo na ochutnávce v únoru 2015 celkem deset lahví tohoto skvělého piva.