Pivní školka: jak si doma připravit zelené hrnek

Velikonoce jsou na oknech a proto si vlastnoručně připravíme zelené velikonoční pivo hezky v teple domova. Využijeme opět běžné kuchyňské potřeby jako je bromkreslová zeleň, otvírák či kladivo. Na várku budeme potřebovat zejména jedno světlé pivo. Bude záležet na regionu a na tom, jaký brčál je v něm ve zvyku zvracet. Je jasné, že nacionálním pasrům z Krna a jednoduchému Onderkovi nebudu vnucovat Staráče z Cajzlu, ale nasměruji je na osvědčený Starohrnec z Oltecu. Špičkové suroviny z tropického pásma dodávají této věci nezaměnitelný bukét a nenapodobitelnou ulpívající hořkost, jakou jen tak nepotkáte. Při jeho popíjení vám potom připadá slovní spojení "hnusné Brno" jako pleonasmus. Já jsem si koupil vodní napodobeninu pilseneru v Lídlu, která stojí jen pár korun.

Franken, Brussel, Düsseldorf, Köln, Franken část 2. - Brasserie Cantillon Brouwerij

V Brusselu to za moc nestálo. Předraženo, přeturistováno, hodně Čechů, ale naštěstí slušných. Bydleli jsme ve čtvrti, která ve mně vyvolala vzpomínku na vánoční výlet do Amánu. Přemísťovali jsme se většinou pěšmo. V kentru bylo plno krávovin, jako třeba Růžový slon. O ničem, na maloměstskou nebo vesnickou atmosféru alla Frank Boon zapomeňte. V růžových hospodách točí převážně moderní blbinky, je zde přelidněno a hraje zde hlasitá hudba. Píp je asi 1000 a to je pro pivní kulturu určitě maximální přínos. V dalších patrech Slona jsme ani nebyli. I když o spodní jsme se marně pokoušeli, leč schylovalo se tam ke koncertu, takže bychom se ani nevešli. V ulicích řádily patnáctileté děti, občas si některé z nich odvezla skupina čítající asi 40 po zuby ozbrojených policitstů obrněným transportérem na služebnu za doprovodu celé letky vojenských vrtulníků. Zlatý, zlatý, zlatý, často kritizovaný Bamberg. Jedna Vaflička s jednou jahodou a šlehačkou ve spreji za 800 Kčs. Hospůdka u čurajíciho výrostka nebyla zase tak zlá, útulné, žádné čtyřiceti pípy, pár piv na čepu, zbytek havle. Chez Moeder Lambic Fontainas byl docela fajn, ale poněkud seversky moderní a ceny samozřejmě opět patřičně nahoněné. V minulosti jsme spíše okupovali Hasselt, kde se mimojiné nacházel příjemný a útulný nonstop s levným pivem Chouffe a hlavně pivárna s pivy jako Orval ze sudu a pětisty cenově dostupnými pivy v lahvi. To byla paráda. Brussel byl vždy jen čokoládová zastávka na jídlo v nejstarší hranolkárně města. I tentokrát jsme brambory okusili. Místní hamburger lze považovat za gastronomický zločin, odporná záležitost, hranolky jsou však výborné. Velká porce je pro normálního smrtelníka příliš, čerstvě naporcovaných a nadvakrát usmažených brambor si dejte rozhodně menší množství.

Hospůdka v blízkosti močící sochy

Franken, Brussel, Düsseldorf, Köln, Franken část 1.

Po dlouhých letech jsme se konečně odhodlali vyrazit opět do Belgie. Tentokrát jsme nevyužili leteckých služeb nízkonákladových aerolinií a vydali se na cestu vázaní hroudou. Jako nejlepší pozemní prostředek se nám jevil osobní automobil. Cesta je dlouhá a tak jsme si naplánovali několik zastávek při cestě tam i zpět. Nástup v Brně, což je někde poblíž města Kijev, rozjet to po panelovce co to dá, přeskočit s despektem Prahu a už jsme v Merkendorfu. Místní lidé byli nadšení a nadšeně nás také vítali. Sice to na sobě nedali vůbec znát, ale všude na naši počest rozvěsili konfety, balónky a další rozličnou slavnostní výzdobu.